Opravdu se ty informace „zázračně“ objevily až ve chvíli, kdy měl být delegován na vládní pozici? To jako vážně?

A budou tyto informace někdy zveřejněné?

Nebo to zase skončí obligátním: „Je nám líto, je to tajné.“?

A proč by tomu měl kdejaký občan věřit?

Jak máme mít sebemenší jistotu, že se tyhle kouzelné „tajné informace“ nevyhrabou kdykoliv ve chvíli, kdy se nějaký kandidát prostě nehodí do krámu?

A ještě jedna věc, kterou pan Kysela jaksi „zapomněl“ dodat: Každý ministr musí mít alespoň základní bezpečnostní prověrku. Takže pokud mají tajné služby nějaké zásadní poznatky, které by prověrku shodily ze stolu, je to prostě důvod ministra nejmenovat.

Ale zároveň by bylo vhodné, aby tyto informace byly veřejně známé. Tečka.

A že tuhle písničku známe už z minulosti?

No jistě, že známe. Stačí si vzpomenout na Rakušana.

Ten čekal na prověrku tak dlouho, že půlka země řešila jedinou věc „Jak proboha může člověk z prostředí všech těch kauz kolem STAN řídit ministerstvo vnitra?“

Výsledek?

Nakonec prověrku dostal.

Otázky zůstaly.

Naprosto všechny.

A pak – světe div se – přišla blesková reorganizace NCOZ. Tak blesková a tak přesně podle představ pana ministra, že to až praštilo do očí.

Do čela civilní rozvědky se mezitím dosadil Petr Mlejnek – člověk, který měl kontakty na Michala Redla.

To byla také jen náhoda?

A to není všechno.

Srpen 2022: Rakušan kvůli obhajobě Mlejnka prozradí jméno špiona rozvědky, Libora Jílka.

Utajovaná informace venku. Prostě venku.

Bez mrknutí oka, naprosto v klidu, jako kdyby se nechumelilo.

První místopředseda vlády a ministr vnitra v jedné osobě.

„Jednou hot a podruhé čehý.“

Takže tady máme opět oblíbený „dvojí metr“. A jeho použití má na svědomí KDO?