V situaci, kdy moderátor Takáč bez mrknutí oka vede rozhovor se Zdechovským, jehož politická relevance je, řekněme si to na rovinu, naprosto marginální a úměrná dvouprocentní preferencí jeho strany, se člověk musí ptát: Tohle je ta slavná vyváženost?

A pak se podíváte jinam. XTV si klidně střihne rozhovor se dvěma premiéry, lidmi, kteří skutečně něco znamenají a ovlivnili chod téhle země. A nejen to. Připomene i věci, na které by se nejradši zapomnělo. Určitě potom vedení zpravodajství a publicistiky ČT. Třeba nepovedený přístup premiéra Fialy vůči katarskému emírovi, který přiletěl do ČR na pozvání prezidenta Zemana.

Přesně ty momenty, které mají být součástí veřejné kontroly moci. Přesně tyto události by měla rozebírat veřejnoprávní televize. Jenže místo toho máme pocit, že Česká televize jede nějakou svoji uzavřenou hru. Neustále dokola stejní hosté, stejný tón, stejný úhel pohledu.

A to je ten problém. Protože veřejnoprávní médium není soukromý klub. Není to hračka pro pár vyvolených. Je to služba, kterou si lidé sakra dobře platí. A za ty peníze by měli dostat něco víc, než jen pocit, že jsou taháni za nos.

Takže ano, ta otázka je na místě a měla by zaznít nahlas: Potřebujeme vůbec Českou televizi v této podobě? Pokud má fungovat tak, jak funguje teď, tedy pokud má ignorovat část reality a předstírat, že všechno je v pořádku, pak se nedivme, že čím dál víc lidí říká: Ne, takhle opravdu ne.

Buď se vrátí k otevřené, poctivé a skutečně vyvážené službě veřejnosti, nebo si musí zvyknout na to, že její existence bude čím dál častěji zpochybňována. A teď už ne potichu, ale pěkně nahlas a bez servítek. Píše mi množství občanů, ale kupodivu se zastávají zachování Déčka pro děti a programu Art. Za zpravodajství ČT fakt žádná přímluva nepřišla.