V posledních letech, se zvlášť v některých evropských zemích objevuje stále větší množství resistence mikrobů, a to jak gramnegativních tak grampozitivních bakterií na podávaná antibiotika.

Naproti tomu, ve srovnání s druhou polovinou minulého století, klesá počet nově vyvíjených antibiotických látek, které by lékaři mohli pro léčbu používat. Evropský parlament vyzývá členské státy, aby podporovaly výzkum a vývoj v oblasti antimikrobiální terapie.

V naší zprávě vyzýváme k uvážlivému používání antimikrobiálních látek jak v humánní tak ve veterinární medicíně. Zcela odmítáme preventivní profylaktické podávání antibiotik v živočišné výrobě při chovu hospodářských zvířat.

Evropský parlament ve své zprávě dále zdůrazňuje velký význam prevence. Vyzývá k tomu, aby jednotlivé členské země velmi uvážlivě přistupovaly k otázce dostupnosti antimikrobiálních látek bez lékařského předpisu.

Zvláštní důraz kladě zpráva Evropského parlamentu na nezastupitelný význam očkování. Díky důslednému a plošnému očkování se radikálně snižuje výskyt přenosných onemocnění a tedy i potřeba používat antibiotika.

V otázce sledování a podávání zpráv, tedy monitoringu antimikrobiální situace, zdůrazňuje zpráva Evropského parlamentu potřebu vytvořit účinnou evropskou síť národních systémů sledování v humánní a veterinární medicíně. Díky této síti by měla být dostupná jasná a srovnatelná aktuální data o tom, jaké mikrobiální látky se používají. Tento systém by měl přispět k jejich racionálnějšímu užívání.

Spíše symbolický význam má vyhlášení 18. listopadu Evropským dnem správného používání antibiotik.

EP očekává, že jednotlivé členské země zlepší svoji antibiotickou politiku, přijmou účinné kroky ke snížení rizika antimikrobiální rezistence a budou v této oblasti mezi sebou lépe spolupracovat.