Tuto Cenu hejtmanky získali u příležitosti oslav 99. výročí vzniku samostatného československého státu 28. října 1918. Ceremoniál se odehrál ve čtvrtek 26. října v prostorách bývalé zámecké jízdárny v Hluboké nad Vltavou, kde sídlí Alšova jihočeská galerie.
Letošní šestici vybrala z 28 nominovaných rada kraje
Uvedená šestice vzešla z 28 nominací, které lidé během letošního roku zasílali na krajský úřad. „Jiří Boček získal ocenění za to, že se mu podařilo udržet výrobu piva v českých rukou, zasadil se o zachování originálního způsobu jeho výroby a prostřednictvím značky Budvar šířil slávu kraje prakticky po celém světě. Lukáš Fiedler za mezinárodní úspěchy v oblasti biologie, kterých dosáhl už ve velmi mladém věku. Milan Nakonečný za dlouholetou publikační činnost a předávání svých znalostí a zkušeností studentům i ve svých 85 letech. Rudolf Zajac za statečnost, kterou prokázal nejen během II. světové války, ale také v celém svém dalším životě. Václav Haase za mimořádnou odvahu při výkonu služby, kterou, bohužel, zaplatil životem. A Miloslav Vlk za obnovu zdevastovaných církevních struktur i církevního školství a celoživotní šíření dobrého jména jižních Čech,“ upřesnila Stráská s tím, že o konečném seznamu oceněných rozhodla rada kraje.
Udílení se konalo již popáté a celkem ocenění už obdrželo 35 osobností
Stráská v souvislosti s udělováním Zlaté šupiny připomněla, že 28. říjen je nejvýznamnější národní svátek a Jihočeský kraj by dnes nebyl takovým, jakým je, pokud by v něm nežili lidé, kteří se svými mimořádnými činy a celoživotní prací významným způsobem zasloužili a zasluhují o jeho rozvoj a dobré jméno. „Za to jim patří poděkování nás všech,“ doplnila hejtmanka.
Udílení Zlaté šupiny se konalo již popáté a celkem ji už získalo 35 osobností. Tato cena byla vybrána proto, že představuje pomyslný symbol štěstí a koresponduje s rybářstvím, kterým je Jihočeský kraj proslulý.
Medailonky oceněných
Ing. Jiří Boček, úspěšný ředitel pivovaru Budějovický Budvar
Narozen v roce 1957 v Českých Budějovicích. Po ukončení studia Vysoké
školy chemicko-technologické na Katedře kvasné chemie a bioinženýrství v
Praze nastoupil v roce 1983 v pivovaru Budějovický Budvar jako
technolog – mistr varen. V letech 1985–91 pracoval jako podsládek. Od
roku 1991 až do roku 2016 zastával funkci ředitele podniku. Jiří Boček
po roce 1989 výrazným způsobem zasáhl do rozvoje pivovaru. Je autorem
myšlenky projektu zřízení obchodních středisek pivovaru v České
republice a založení dceřiných společností pivovaru v zahraničí (SRN,
Velká Británie, Slovensko). Významně zasáhl do strategie řízení
známkoprávních sporů mezi Budějovickým Budvarem a společností
Anheuser-Busch a podařilo se mu rozšířit duševní vlastnictví pivovaru a
exportní činnost z 18 do 77 států. Zasadil se o prosazení prvního
českého Chráněného zeměpisného označení pro Budějovické pivo a
Českobudějovické pivo v přístupové dohodě mezi ČR a EU v roce 2004.
Česká a moravská pivovarnická akademie mu udělila Výroční cenu za rok
2015 v kategorii „Pivovary s výstavem nad 500 000 hektolitrů“. V pátek
28. října 2016 převzal z rukou prezidenta České republiky Miloše Zemana
Medaili Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské. V roce 2016 získal i
Výroční cenu „Český pivní patriot“ od časopisu Pivo, Bier & Ale. Z
rukou válečných veteránů loni převzal také pamětní medaili třetího
stupně Československé obce legionářské, kterou podporoval deset let. V
roce 2017 jej Český svaz pivovarů a sladoven uvedl do Síně slávy českého
pivovarství a sladařství, což je nejvyšší profesní ocenění za
celoživotní přínos oboru.
Jiří Boček je českobudějovickým rodákem a celý život je věrný jihu
Čech. Přesto, že se z něho stal uznávaný pivovarský odborník a mimo jiné
i člen Síně slávy českého pivovarství, vždy se hrdě hlásil k
jihočeskému patriotismu. Svou celoživotní lásku k našemu kraji
vyjadřoval v osobním životě třeba i tím, že na kole projel snad všechny
jihočeské polní cesty, cyklostezky i okresní silnice. Během 25 let v
čele Budějovického Budvaru neúnavně šířil dobré jméno Jihočeského kraje v
zahraničí. Jeho největší zásluhou je zachování výroby originálního piva
v našem regionu a udržení výroby tohoto piva v českých rukou.
Lukáš Fiedler, úspěšný student, Gymnázium Jírovcova, České Budějovice
Student Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích. Od dětství se věnuje
biologii, ve které dosahuje mezinárodních úspěchů a výborně
reprezentuje svou školu. V červenci letošního roku získal stříbrnou
medaili na Mezinárodní biologické olympiádě, které se účastnilo 245
nejlepších středoškolských biologů ze 70 zemí.
Je spoluautorem vědeckého článku celosvětového kolektivu autorů z
Harvardovy univerzity pojednávajícího o parazitech slunéčka východního.
Spolupracuje na projektech Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a
Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ve své výzkumné činnosti by
rád pokračoval. Po dokončení gymnázia se chce věnovat medicíně nebo
molekulární biologii.
Václav Haase, policista zabitý při výkonu služby, in memoriam
Václav Haase se narodil 17. srpna 1986. Od dětství snil o tom, že bude
hasičem, jako jeho otec. V době studií se ale rozhodl stát policistou a
za svým snem si šel. Ve dvaceti letech se mu sen splnil. Začal oblékat
policejní uniformu a nabírat zkušenosti. Podle jeho rodiny, přátel,
kolegů i nadřízených to byl obětavý, pracovitý, poctivý, čestný a rovný
chlap, přísný především sám k sobě. Mladý člověk, kterému se v práci
dařilo a s přítelkyní chtěl založit rodinu.
Ale právě za splněný sen, práci policisty, zaplatil svým mladým
životem. Osmnáctého prosince 2016 vyjel pan Václav Haase se svým kolegou
do Velice na Českobudějovicku. Útočník tam napadal svou rodinu a napadl
i oba policisty, které pobodal. Třicetiletý Václav Haase dva dny poté,
20. 12. 2016, zemřel.
Prof. PhDr. Milan Nakonečný, doyen české psychologie
Narozen 8. února 1932 v Horažďovicích je český psycholog, historik,
vysokoškolský pedagog a autor řady vysokoškolských učebnic. Tento doyen
českých psychologů šíří dobré jméno Jihočeského kraje nejen v Táboře,
kde stále trvale žije, ale také na Filozofické fakultě Karlovy
univerzity, kde působil předtím, než byl v období normalizace z
politických důvodů propuštěn a kam se po Sametové revoluci vrátil, aby
zde vedl katedru andragogiky a personálního řízení. Když profesor
Nakonečný nemohl z politických důvodů učit na vysokých školách, věnoval
se v Jihočeském kraji psychologické praxi v českobudějovické manželské
poradně či dětském psychodiagnostickém ústavu. Deset let pak působil
jako středoškolský pedagog na střední pedagogické škole v Soběslavi. V
současné době předává své mnohaleté zkušenosti studentům Teologické
fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a na Vysoké škole
obchodní. Profesor Nakonečný je autorem velké řady odborných knih a
článků z oblasti psychologie. Napsal však též několik knih a článků o
fenoménu magie, články věnující se zejména dějinám 1. republiky a knihu o
organizaci Vlajka.
PhDr. Miloslav Vlk, kardinál, in memoriam
Miloslav Vlk, český katolický klerik a teolog, se narodil 17. května
1932 v Líšnici u Milevska. V roce 1952 maturoval na českobudějovickém
Jirsíkově gymnáziu. Následně krátce pracoval jako dělník. Po vojně a
částečném uvolnění politických poměrů postupně vystudoval archivnictví
na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Cyrilometodějskou
bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. V roce 1968 byl vysvěcen na kněze a
jmenován sekretářem českobudějovického biskupa. V roce 1971 však musel
toto místo z rozhodnutí úřadů opustit. V roce 1978 mu byl státní souhlas
dokonce odebrán. Zpět ho získal až v lednu 1989, kdy se vrátil do
duchovní správy nejprve na Klatovsku a později na Šumavě.
Po Sametové revoluci byl v roce 1990 jmenován biskupem v Českých
Budějovicích, na jaře 1991 se stal pražským arcibiskupem a hlavou
českých katolíků. Tuto funkci zastával až do roku 2010. V říjnu 1994 ho
papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem. Jako člen konkláve se zúčastnil
volby papeže Benedikta XVI.
Na pozici biskupa českobudějovického i arcibiskupa pražského pracoval
především na obnově zdevastovaných církevních struktur a vedl boj za
navrácení církevního majetku, o který totalitní režim církev připravil.
Usiloval také o obnovu církevního školství a řeholního života v diecézi.
V Českých Budějovicích mimo jiné už v roce1990 založil Biskupské
gymnázium J. N. Neumanna a zahájil přípravy na zřízení katolické
Teologické fakulty na Jihočeské univerzitě (k čemuž došlo až za jeho
nástupce Antonína Lišky). V Praze založil mimo jiné Arcibiskupské
gymnázium, Církevní střední zdravotnickou školu Jana Pavla II. A VOŠ
Pedagogickou - Svatojánská kolej.
Od roku 2010 žil Miloslav kardinál Vlk jako soukromá osoba. Zemřel 18. března 2017 ve věku nedožitých 85 let.
Rudolf Zajac, válečný veterán
Pan Rudolf Zajac se narodil 12. ledna 1918 v obci Uhrovce na Slovensku.
Za druhé světové války vstoupil do slovenské armády. Podařilo se mu
přeběhnout s protiletadlovým oddílem na letišti v Minsku k běloruským
partyzánům, se kterými společně pomáhali osvobozovat Minsk. Poté
vstoupil do 1. československého armádního sboru a absolvoval
parašutistický výcvik. Po skončení výcviku se dostal do rodné vlasti na
pomoc přípravám Slovenského národního povstání a následně pomáhal při
přípravě osvobozování Sovětskou armádou. Po skončení války prošel celou
řadu postů v Československé armádě v různých posádkách.
Také jeho život v Českých Budějovicích byl velmi aktivní. Zúčastňoval
se veřejného života. Byl v mnoha funkcích, od krajského poslance až po
člena předsednictva Svazu protifašistických bojovníků spolu s gen.
Ludvíkem Svobodou či členem Ústředního výboru Národní fronty v Mírové
radě.
Za celoživotní aktivity byl oceněn řadou vyznamenání, např. 2x
Československým válečným křížem, Polským válečným křížem, Řádem Rudé
hvězdy. Dále byl vyznamenán mnoha medailemi Za chrabrost, Za zásluhy a
Řádem SNP.
Často se účastnil besed ve školách. Vždy zdůrazňoval, jak je důležité
znát naši historii, připomínat si hrůzy fašismu, hrdinství odporu proti
fašismu a vážit si padlých vojáků, kteří proti fašismu bojovali.
Apeloval na nutnost aktivně vychovávat mladou generaci k úctě k naší
historii.
