Roste suma, kterou český stát dluží, a bohužel rostou i úroky u tohoto dluhu. Může nás v době drahých peněz ohrozit i současný státní dluh, který je relativně stabilní ve výši 43 % HDP? V roce 2025 výdaje na obsluhu státního dluhu atakovaly 100 miliard korun.

Rostoucí výnosy z dluhopisů se netýkají jen ČR. Může to být chabé chlácholení, ale doby, kdy byla část dluhopisů chvíli i za záporný výnos, jsou skutečně pryč. Většina zemí čelí rostoucím výnosům z dluhopisů, tlaku na mnoho tzv. výdajových priorit, a do toho zdroje shánějí i soukromé subjekty, to je prostředí pro nárůst úrokových sazeb obecně jak dělané. Rostoucí obsluha dluhu je nepříjemná, určitě by se daly dané miliardy (a bude to nad sto miliard Kč) využít rozumněji. Nejsme v dramatické situaci, ale určitě je vhodné pokusit se maximálně zvýšit daňové inkaso, zadržovat co největší část příjmů, které jsou na území ČR vytvořeny, leč utíkají pryč, a provést pořádný výdajový audit. Čtenáři asi ví, co si myslím o výdajích na zbrojení – to jsou enormně neproduktivní výdaje, zbrojení dokáže schramstnout jakoukoli částku, kterou mu dáte k dispozici. A nic nebude dost. Podívejte se na USA. Pravda, pro některé jednotlivce skvělá politika, pro většinu národa obří neproduktivní výdaje, které začnou nejen politicky „vytlačovat“ jiné kategorie výdajů. Politika boje proti šedé ekonomice a daňovým únikům je správná, uvidíme, jaké budou výsledky. V neposlední řadě bych z ekonomicko-bezpečnostního hlediska podotkla, že je vhodné zvyšovat podíl dluhopisů v držbě rezidentů, a to zejména českých občanů, nikoliv dcerek nadnárodních bank.

Na důchody půjde letos přes 720 miliard korun a ministr práce Juchelka chce další nákladné změny jako vrácení starého valorizačního vzorce nebo příplatky pro seniory nad 80 let. A řeší se zastropování důchodového věku na 65 let. V Česku se teď rodí nejméně dětí v historii. Máme věřit, že dnešní důchodový systém vydrží i těm, kteří dnes vstupují na trh práce?

Anketa

Chcete, aby se EU změnila ve Spojené státy evropské, jak si přeje Petr Pavel?

Ano

0%

Ne

98%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 7553 lidí

 Důchodový systém je otázka společenské dohody a vyjádření uznání (i morálního) za to, co předcházející generace pro společnost a ekonomiku udělaly. Jednoduše řečeno jde o to, jakým způsobem ekonomika mezigeneračně přerozdělí bohatství. My v tuhle chvíli máme nějaký systém, a samozřejmě může dojít k jeho úpravám, třeba z hlediska toho, že nebudete dominantně zdaňovat práci. Důchodový systém je ovlivňován řadou faktorů, opravdu to není jen demografie. Co asi udělá masivní rozšíření AI s trhem práce? a klíčová otázka – co bude ekonomika produkovat a jak bude vytvářet bohatství? Abyste mohli přerozdělovat, ať už k tomu najdete jakýkoliv vzorec, tak by jaksi ta ekonomika měla něco tvořit. Zaráží mě, jak moc pozornosti se věnuje účetnímu pohledu na stav tzv. důchodového účtu a jak málo pozornosti té základně – jak pracuji s lidmi, s jejich produktivitou a co ekonomika vytváří a proč zatraceně toleruje, že se stovky miliard vypaří každý rok do zahraničí a my to bereme mávnutím ruky? Copak ty zdroje té ekonomice následně nechybí? Vždyť jsou to objemy skoro a la ten důchodový účet. Potřebujeme, a nejen v tomto, skutečně národohospodářský pohled, a ne stupidní účtařinu. Jenže důchody jsou obří položka, a vždycky kolem ní, podobně jako kolem zdravotnictví, lítalo velké množství finančních dravců, co by si rádi uzmuli trochu toho masa.

Česko letos nesplní závazek výdajů na obranu ve výši 2 % HDP. V příštích letech to bude muset napravit. Čekají nás velké zbrojní zakázky. Má vláda kam uhnout?

Už jsem zopakovala, co si myslím o chorých výdajích na zbrojení. Je to nádherný kanál na dobývaní renty pro sponzory pana prezidenta. Nejvíc mě fascinují ty úvahy o nákupech – což jsou v drtivé většině prostředky pro útočnou válku. To pak asi každou chvilku vyhlásíme válku jaderné mocnosti, s čímž nás obšťastňoval pan Řehka. Bezpečnost je přeci podstatně širší fenomén, copak se netýká potravin, copak se netýká základní infrastruktury, jako je voda, její kvalita a dostupnost? To nejsou investice do bezpečnosti? Žijeme v chorém světě a 5 % HDP jako výpalné pro americké zbrojovky je toho bezesporu důkazem.

Čeká nás dostavba JE Dukovany. Stát má korejské firmě KHNP zaplatit za dva bloky Dukovan 407 miliard korun a dalších 15 miliard za jaderné palivo. Stavba by měla začít v roce 2029 a první blok by měl být v provozu v roce 2036. U tak velkého projektu hrozí průtahy, vícepráce a s tím spojené zdražení. KHNP měla problémy i při výstavbě domácí elektrárny Hanul. Máme rovnou počítat s tím, že na Dukovany můžeme v budoucnu přisypat další desítky, nebo i stovky miliard navíc? Co by to znamenalo pro rozpočet?

Tu otázku bych obrátila, bylo by velmi naivní se zdržením a zdražením nepočítat. Já budu pozitivně překvapená, když se ta jaderná elektrárna vůbec postaví, na rovinu řečeno.

Rozpočet si také převezme od lidí platby za veřejnoprávní média. Je to „jen“ v jednotkách miliard korun ročně, ale je to dobře načasovaná změna, vzhledem k tomu, jak výrazně schodkové jsou poslední státní rozpočty?

Tady nejde o časování z hlediska rozpočtu, protože velké výdaje (a teď i kvůli energetické krizi, která se může v řadě zemí brzy dostat do krize potravinové) řeší všechny vlády. Je to spíš smutné v tom, že se „debata“ zvrhává právě do způsobu placení, ale ne fungování ČT a její společenské role a zejména odpovědnosti. ČT je dneska prostě stát ve státě. Žijeme v zemi, kde o provozu instituce bude rozhodovat to, jestli se bude vysílat pitomost jako je Stardance. Co k tomu říct…

Letošní schodek podle některých hlasů nemusí být plánovaných 310 miliard, ale 400 až 600 miliard. Co si myslíte vy?

Nemusí být tak masivní, ale hlavně si myslím, že ten hlavní problém, tedy dostupnost a ceny energií, ale i potravin, nevnímáme s plnou vážností. Pořád se tváříme, že se nás dopady izraelské a americké agrese vůči Íránu tak nějak netýkají. Přitom je to největší porucha na energetických trzích, vážnější než ropné šoky 70. let. Budu ráda, když na ty nejhorší dopady nedojde, ale je potřeba být připraven. Mezinárodní energetická agentura nepatří k hysterickým organizacím, které věští krizi každých pět minut. Její varování je třeba brát vážně.

Psali jsme:

Kdo zve sudetské Němce? Neziskovka s vazbami na sponzory Petra Pavla

Černé stavby a skandálně nízký nájem? Ministryně Mrázová se brání

Jiří Kobza: Přežijeme hodnotovou politiku? Není čas přejít na pragmatickou snahu o přežití?

Ukrajinci jsou nespokojení s tím, co teď slyší z EU