Vláda Miloše Zemana takovou úpravu prosadila, ale jejímu uvedení v život se následovníci z řad pravice i nekomunistické levice zuby nehty bránili. Vůbec je nezajímalo, že Česká republika nutně potřebuje profesionální státní správu nezávislou na vrtoších zrovna vládnoucích politiků. Státní správu, která na první místo klade výkon ve prospěch občanů a nikoliv stranických kasiček a kas. Po nástupu nové vlády se zdálo, že se blýská na lepší časy. Pod tlakem prezidenta se začali politici zaklínat, že teď už konečně prosadí státní službu, která zamete s politickými trafikanty. Ejhle, po silných slovech nastoupila silná hádka. Pravicová opozice vytáhla prapor obstrukce, vládní koalice pak zase vlajku nejednoty. Pokolikáté už? Jako pověstné korálky se začala na šňůru navlíkat jednání tu koaliční, tu s opozicí. Premiér Bohuslav Sobotka otevřel dveře exministru financí Miroslavu Kalouskovi. A tak se staří přátelé sešli, rokovali, aby pak oznámili, že se neshodli. Až se nabízí pronést, dohodli se, že se nedohodnou. A ze zákona o státní službě tak zůstane nakonec jen rozředěný, nepitelný čaj. Takový scénář komunisté rozhodně odmítají. Je čas skončit s hrou na politiku. Lidé očekávají výsledky.

Mgr. Miroslav Raindl, kandidát do Senátu Parlamentu ČR za KSČM, volební obvod č. 63 – Přerov