Letošní prezidentské volby ve Spojených státech nám vedle vyostřeného těsného souboje mezi demokratem Joem Bidenem a republikánem Donaldem Trumpem přinesly velké ponaučení pro celý svět, kde se konají svobodné volby. Vzhledem k pandemii COVID – 19 hlasovali Američané v masivní míře korespondenčně. Podle mých předpokladů se tento způsob volby prokázal jako krajně nedůvěryhodný, zmatečný a nedůstojný. Jen stěží může být považován za vhodný způsob hlasování ten, při kterém se třicet tisíc hlasů ve Filadelfii odstaví, protože se jednalo o neplatné lístky, které mají být po sečtení všech ostatních hlasů v Pensylvánii překontrolovány. V Nevadě přicházejí voliči do volebních místností odevzdat svůj hlas, ale dovědí se, že již hlasovali korespondenčně. V jiných státech se nacházejí vyhozené obálky s hlasy. Je tedy patrné, že tento způsob hlasování neprospívá demokratickým volbám.

Velmi podobným, ne-li horším způsobem hlasování by bylo elektronické hlasování. Neumím si představit, že bych s důvěrou svěřil svůj hlas virtuálnímu světu, kdy namísto kontroly dokladů od člena volební komise a vydání úředně ověřené obálky bych volil opsáním či naskenováním údajů z dokladů a kliknutím myší na PC využil práva volit. Jako laik na kybernetickou bezpečnost si pokládám otázku, jestliže se může zdatný hacker nabourat do sítí NASA či CIA, proč by nedokázal nabourat se do systému voleb? Nebo kdo zaručí, že za seniory nepošlou přes počítač hlasy jejich progresivistická vnoučata?

Pokud jsou volby tajné, nedovedu si představit, že bych důvěřoval korespondenčnímu či elektronickému hlasování. Nemůže být bezpečnější a důvěryhodnější způsob hlasování než je prezenční návštěva volební místnosti, ověření totožnosti od členů komise, která vydá úředně ověřenou obálku a následně osobního vhození volebního lístku do zapečetěné urny.