PhDr. Josef Skála, CSc.

historik, publicista a místopředseda ÚV KSČM
  • KSČM
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,39. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

15.05.2018 15:10:51 - Ondřej Přibyl

Intezivní rozvoj

Dobrý den, když si čtu o SSSR a Východním bloku, tak se dočítám, že zaostávaly z důvodu, že nepřešly z extenzivního rozvoje na rozvoj intenzivní. Je to pravda, nebo jen pouhá lež? Předem děkuji za odpověď.

Odpověď

16.05.2018 17:05:15 - PhDr. Josef Skála, CSc.
Kus pravdy na tom nepochybně je. Zůstaňme u příkladu ČSSR. Byli jsme jednou z mála zemí "východního bloku", které do nové éry nevstupovaly s převážně agrární ekonomikou. Tím větší díl průmyslové, především strojírenské produkce pro celý "blok" padl na naše bedra. Až kolem 70 procent veškerého strojírenského sortimentu jsme vyráběli až do 80. let. Tak relativně malý stát mohl jen sotva zvládat inovační tempo na tak velké ploše. Tím spíš, že špičkový výzkum a vývoj byl obecně stále nákladnější všude ve světě. Možnosti čerpat z ekonomicky nejvyspělejších zemí značně blokoval systém COCOM, tedy jejich velice detailně koordinované embargo na široký okruh moderních technologií i materiálů. Země musela "utáhnout" i téměř dvousettisícovou armádu a spoustu jiných výdajů, které dnes nenese. I ekonomicky jsme byli přesto nepoměrně suverénnější zemí než dnes. Do desítek zemí, zdaleka nejen spojeneckých, jsme dodávali investiční celky, a ne jenom dílčí subdodávky jako teď. Přidanou hodnotu, generovanou českými mozky a rukama, inkasovala naše země, a ne cizí kapitál, a distribuovala ji ku prospěchu celé populace. Patřili jsme mezi světovou špičku v řadě artiklů, o nichž se dnešní ČR může jen zdát. Nehledě na nepopiratelné slabiny, mající vedle objektivních i některé subjektivní příčiny, jsme na hraně žádného bankrotu rozhodně nebyli. To ostatně velice barvitě shrnula i zpráva Světové banky z doby krátce po privatizačním převratu. Rozsáhlá studie Prognostického ústavu Československé akademie věd, na níž se podíleli i V. Komárek, V. Klaus či V. Dlouhý, nás ve druhé polovině 80. let řadila ve většině klíčových parametrů těsně vedle Itálie či Británie. Stav ekonomiky příčinou "sametu" nebyl ani náhodou.