PhDr. Josef Skála, CSc.

historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
  • KSČM
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,33. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

18.04.2019 21:15:00 - Kozmo

Jak hodnotíte význam setkání Basel III pro naši ekonomiku?

V nedávné době (29. března 2019) se ve švýcarské Basileji konalo setkání Basel III reprezentantů finančního světa. Bylo tam dohodnuto zvýšení podílu zlata na krytí měn. Sice to neznamená zcela návrat k zlatému standardu, ale výrazně posiluje pozici především zlatého jüanu a rublu oproti americkému dolaru a samozřejmě proti euru. Rusko a Čína souběžně nakoupily v posledních letech stovky tun zlata, což znamená, že mají asi lepší vedení ekonomiky než ČR. Smutné je, že naše bývalé zlaté rezervy byly rozprodány v době, kdy zlato bylo levné a je ukázkou neschopnosti prognostiky vedení země od Klause, přes Zemana, Topolánka...atd.!?! Teď máme plnou českou banku eura (měny v budoucnu možná bezcenné ) díky nesmyslným intervencím na hodnotu koruny. A i v této době jsou (bohužel) ve vedení země ekonomové, kteří stále sní o zavedení eura v ČR! Jaký lze očekávat další vývoj? Děkuji.

Odpověď

20.04.2019 21:02:07 - PhDr. Josef Skála, CSc.
Míváte moudré postřehy. Vřelé díky i za ten poslední. Reálným obsahem zmíněného dokumentu Banky pro mezinárodní zúčtování (BIS) je hlavně to, že uvádí zlato jako zcela bezrizikové aktivum, ač třeba dokonce hotovosti připisuje značnou míru rizika (snad 20 procent, pokud mne paměť nešálí). A to je skutečně zcela nový moment, signalizující možné velké průlomy už docela brzy. Průlomy ve struktuře rezervních měn - a možná i směrem k "dedolarizaci" v jiných sférách.

Nákup zlata se loni meziročně zvýšil o 74 procenta. Kupovalo hlavně Rusko a Čína, také však řada centrálních bank jiných zemí. Moskva a Peking tím bezpochyby chtějí posílit status svých vlastních měn - a dost možná i dláždit cestu k řádově suverénnější měnové a platební politice. Přesně opačným směrem nás podráží ČNB. Jak Vámi zmíněným prodejem zlata v době, kdy byla jeho cena blízko dna, tak umělým snižováním kursu koruny v minulých letech, tzn. bezhlavým nákupem EUR i jiných západních měn za víc korun, než kolik se jich nakoupené cizí devizy dostane, až se koruna vrátí do méně přiškrceného kursu. Jen tahle diletantská operace - shoduje se řada expertů - skončí čistou ztrátou v řádu 150 - 200 miliard korun. Zato hrstka spekulantů, rejdících na měnovém trhu, si namastila kapsy nejen parádně, ale i bez nejmenšího rizika. ČNB jí totiž úroveň, na niž uměle snižovala kurs koruny, hlásila do haléře i s přesně vymezenými časovými lhůtami.

Manažera soukromého koncernu by za to akcionáři vyrazili. Generalita centrální banky, nezávislá na nás všech ještě víc než všechny soudy, si hoví v bavlnce faraonských příjmů a bonusů. Do chomoutu eurozóny by lezl jen blázen (což je tím pádem i diagnóza "ekonomů", kteří se nás tam snaží dostrkat zuby nehty). Pokud se jim to nepovedlo dosud, zkusme být optimisty a doufat, že se eurozóna rozpadne dřív, než by se její český fanklub domohl moci, díky níž by nám ten chomout nasadil. Ptáte-li se na naše ekonomické perspektivy, tady jsou k optimismu jen chatrné důvody. Sféře, rozdávající v ekonomice noty, vévodí recitační kroužek, co umí jen floskule o pracce trhu jako spasiteli i vykupiteli. Dokud se z jeho sevření nevymaníme, bude se nám to mstít čím dál neurvaleji.