PhDr. Josef Skála, CSc.

historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
  • KSČM
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,27. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

06.04.2020 19:00:09 - krrissus

Přeji pěkný den pane doktore.

Jak se stavíte k požadavkům o odškodnění ze strany soukromých podnikatelů na zadlužený stát? Chtěli soukromě hospodařit a každý rozumný hospodář si vytváří rezervy na horší časy.

Odpověď

07.04.2020 20:26:09 - PhDr. Josef Skála, CSc.
Kdo tvrdí, že ho položí pár týdnů nouzového stavu, bud vědomě lže anebo rozumí podnikání jako koza petrželi. Soukromý zisk je přece odměnou za podnikatelské riziko, stojí psáno ve všech evangeliích kapitalismu. Mají se snad ti, z jejichž rukou a mozků se ten zisk hromadil, teď ještě skládat na charitu pro vrstvy, na jejichž kontech ten profit skončil? 

Právě v rukou těch druhých je však i politická moc. Tím víc si musíme dát pozor, aby to nedopadlo jako za krize od podzimu roku 2008. Tedy že ti, co už jsou daleko za vodou, stáhnou víc peněz z veřejných zdrojů než lidé, jimž krize obrátí život vzhůru nohama. Podle mne to chce trvat na několika věcech, a to velice neoblomně. Předně na tom, aby stát - a to pro celé období krize - zakázal zcizení českých ekonomických aktiv zahraničními subjekty. České podniky, významné pro celou ekonomiku či určitý region, by se neměly stát ani bezbrannou kořistí bank, které jsou také jen filiálkami cizího kapitálu. Má-li je udržet nad vodou veřejný sektor, tedy ve finále my, všichni daňoví poplatníci, pak ovšem nákupem jejich akcií či jiných obchodních podílů ve výši, odpovídající veřejným zdrojům vynaloženým na jejich záchranu. Bude-li se jim po krizi dařit lépe, ať mají právo na zpětný odkup svých obchodních podílů. Pokud se jim to nepovede, s prázdnýma rukama nezůstaneme ani my, daňoví poplatníci.    

Stůj co stůj musíme zabránit švindlu, na který si panstvo za vodou potrpí už po několik generací. Když něco dovede "na buben", pak se nebrání ani znárodnění. Jen co se však dané statky či podniky konsolidují, rázem se stanou kořistí nové privatizace. A "konkrétní vlastník" pak z toho, co bylo uvedeno do pořádku za veřejné peníze, vycucá, co se dá a dovede to až na pokraj nového bankrotu. Aby se celý zvrhlý cyklus opakoval znovu. Tohle si už nesmíme nechat líbit ani náhodou.