v dnešních ranních hodinách po dlouhé a těžké nemoci zemřel první prezident naší obnovené demokratické republiky Václav Havel. O jeho vážném zdravotním stavu jsme věděli, ale přesto je pro nás tato zpráva něčím, co jsme si neodvažovali připustit. Víme, s jak velkými zdravotními potížemi se potýkal a jak statečně se s nimi vyrovnával.

Václav Havel se stal symbolem novodobého českého státu. Zasloužil se o něj jak svým neohroženým bojem proti komunistické totalitě, tak jako vůdčí osobnost naší sametové revoluce a jako první prezident naší svobodné země. Jeho osobnost, jméno a dílo podstatně napomohly tomu, aby se Česká republika rychle začlenila do společenství svobodných a demokratických zemí.

Osobně jsem choval vůči Václavu Havlovi respekt již od 60. let, kdy jsem měl možnost ho poznat. Byl to také on, kdo mne v listopadu 1989 přizval do rodícího se Občanského fóra. Za plodné považuji i naše stýkání se i občasné polemiky, kdy jsme oba v devadesátých letech zastávali nejvyšší ústavní funkce.

Svou hlubokou účast jsem již osobně vyjádřil paní Dagmar Havlové a budu s ní nadále v kontaktu.

Na dnešní odpoledne jsem na Pražský hrad pozval nejvyšší ústavní činitele – předsedy obou komor parlamentu a předsedu vlády, abychom společně připravovali další nezbytné kroky.

Od zítřejšího rána, od 10 hodin, budou na Pražském hradě pro veřejnost vystaveny kondolenční knihy.

Václav Klaus, Pražský hrad, 18. prosince 2011