Zastavení výběru daně přitom jen málo pomůže těm, kterým se růst cen energií promítne do značného nárůstu nákladů. Většina této podpory půjde lidem, kteří nejsou (nebo jsou minimálně) postiženi, zato věnuje mnoho stokorun ze společné kasy těm, na které růst cen nemá vliv a nebo pro ně tato změna nemá finančně citelnější dopad.

Stát v mnoha různých situacích musí konat a chránit tak své občany, i když je pravda, že to dělá z peněz, opět, svých občanů. Samozřejmě, má to smysl. Kvůli selhání státu v případech, jako je Bohemia Energy jsou totiž dopady na tisíce lidí velmi citelné. Ale sociální opatření musí být cílená a pomáhat především těm nejpostiženějších.

Nekvalitní fungování našeho státu přitom dokumentuje to, že ani po týdnech diskusí nejsou státní úřady s to říct, jaký podíl odběratelů (lidí a malých firem, kde může mít podpora též opodstatnění) má kontrakty, do kterých se velmi vysoké zvýšení cen zemního plynu či elektřiny citelně promítne. A právě od toho by se mělo odvíjet další řešení, více cílená nebo jen do určité míry plošná.

V době historicky nejvyššího státního deficitu není možné dále pokračovat s bezmyšlenkovým rozhazováním státních financí. Ale chápu, že premiéra na odchodu nějaký stamilion deficitu rozpočtu navíc neznepokojuje.