Nasvědčoval tomu i ostrý veřejný střet ODS s TOP 09 kvůli
nedohodnutým změnám správců informačních systémů na Drábkově
ministerstvu. Úvahy o případných finančních tocích z ministerstev -
prostřednictvím původních či nových poskytovatelů služeb - do
stranických pokladen nechám na orgánech činných v trestním řízení. Jen
upřesním, že zamýšlené změny - škrtreformy, které mněly přinést úspory
státnímu rozpočtu na úkor potřebných, předjednávalo ministerstvo práce a
sociálních věcí, ale i ministerstvo zdravotnictví na ministerstvu
financí. Vše samozřejmě v rámci jednotné stranické příslušnosti k TOP
09.
Státní správa však není rigidní podnik. Přemíra právních
předpisů, setrvačnost, nestejnorodá klientela, nutnost předcházet
rizikům dlouhodobým testováním novinek a jiné složitosti předpokládají,
že každá změna bude před zavedením vyhodnocena všestranně. Diletantské
představy a snaha o rychlé změny se nemůžou nikdy vyplatit. I když se
vedení ministerstva v čele s ministrem Jaromírem Drábkem snažilo
utahovat opasek klientům nepojistných dávek i svým zaměstnancům, co se
dalo, zhavarovalo vedení nakonec na technice.
Špatné
vyhodnocení aktuálního a cílového stavu vedlo k falešným propočtům a
nestandardním postupům. Ukázalo se, že je třeba zadání rozšiřovat a
rozšiřovat, což změnu prodražovalo a prodražovalo. Jak uvádí zpráva
Nejvyššího kontrolního úřadu, předpokládanou a deklarovanou cenu zvedlo
postupně rozšíření zadání o osm dodatků na pětinásobek. Přitom funkčnost
nového systému musel zabezpečovat z velké části i dodavatel a
provozovatel původního systému a s řadou problémů zaměstnanci Úřadu
práce, kteří odpracovali nemálo placených (navýšení 11x!) i neplacených
přesčasových hodin.
Jestliže se pan exministr Drábek dovolává
čísel ze státního závěrečného účtu a konstatuje celkovou úsporu, pak je
třeba zdůraznit, že byla zajištěna jen díky neudržitelnému snížení počtu
pracovníků a jejich mezd, obrovskému zvýšení intenzity práce a vypětí,
omezování činností na úseku politiky zaměstnanosti i jinde a také díky
reformním škrtům. Úřad práce ČR, který vznikl na základě návrhu
koaličních poslanců transformací úřadů práce a z části pohlcením
obecních sociálních odborů, musí být v současné době i začátkem příštího
roku výrazně personálně posílen. Navíc ministerstvo uzavřelo prováděcí
smlouvu až do roku 2015. Výběr nového dodavatele však byl zpochybněn a
na vyhlášení čeká nový tendr – noví zájemci. To vše nakonec nepřinese
úspory, ale nemalé výdaje navíc!
K problémům s výplatou
sociálních dávek a podpor se často vracel v uplynulém volebním období i
parlamentní sociální výbor. Obdrželi jsme spoustu zpráv. Informace byly
často v rozporu s tím, co nám sdělovali občané. Koalice sice byla v této
oblasti rozhádaná, ale jinak stále držela pospolu. Navrhl jsem proto,
aby se složitou problematikou zajištění informačních systémů zabýval
kontrolní výbor a ten požádal NKÚ o prověrku. A tak se také stalo.
Postupně
jsem nabyl přesvědčení, že nefunkčnost informačních systémů na MPSV,
ale i na dalších ministerstvech by vyřešila jedna velká státní odborná
firma, která by zajistila prostupnost všech potřebných systémů i
důležitou ochranu osobních dat. Avšak zrušit kšefty za státní peníze pro
privátní sektor je zatím nemyslitelné! Je tedy třeba změny. Informační
systémy musí sloužit především státu a jeho občanům! I toto je možné
vyčíst ze zprávy NKÚ.
RSDr. Miroslav Opálka, stínový ministr práce a sociálních věcí (KSČM)
