Italské úřady povolily tuto neděli lodi německé humanitární organizace Sea-Watch zakotvit v přístavu na Sicílii. Na palubě bylo přes 450 imigrantů, které plavidlo nalodilo minulý týden na moři mezi Maltou, Itálií a Libyí. Počet imigrantů, kteří se snaží dostat do Itálie z tuniských a libyjských břehů, se v posledních týdnech zvyšuje. Libyjská pobřežní hlídka agentuře EFE sdělila, že v posledním týdnu zablokovala cestu zhruba 650 imigrantům. Podle libyjských úřadů jsou mezi imigranty především občané ze zemí subsaharské Afriky. Agentura ANSA zveřejnila údaje italského ministerstva vnitra, že do země přicestovalo bez povolení od začátku roku přes deset tisíc imigrantů, což je třikrát více než ve stejném období v roce 2019. Nejčastěji se snažili dostat do Evropy přes Itálii imigranti z Tuniska, Pobřeží slonoviny a Bangladéše.

Zemím EU se nedaří vracet neoprávněné imigranty zpět do zemí původu a domnívat se, že to zlepší nová strategie, která se zaměřuje na dobrovolné návraty, což prosazuje eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová, je mylná. Svoji snahu posílit dobrovolnou složku návratové politiky EU obhajuje Johanssonová z důvodu, že nucené repatriace jsou administrativně a finančně náročnější. Podle výzkumné služby Evropského parlamentu stojí průměrný nucený návrat 3.414 euro na osobu, dobrovolný návrat však stojí pouhých 560 euro. K tomu se musíme opět ohradit, neboť počet imigrantů, kteří se chtějí dobrovolně vrátit do země svého původu, je minimální a naopak je stále velké množství imigrantů, kteří se snaží nelegálně do Evropy dostat.