V inovačně orientované ekonomice je hospodářský propad stimulem pro realizaci nových nápadů, hledání nových cest, nových trhů. Proto se inovativní ekonomiky podstatně rychleji z deprese zotavují. Krize v takovém prostředí není katastrofou, ale výzvou. Konec krize eurozóny je v nedohlednu. Stagnace evropských ekonomik může trvat řadu let. Pesimisté dokonce hovoří o ztracené dekádě. Ekonomické analýzy minulých dvou staletí ukázaly, že ekonomiky zhruba třetiny zemí světa v rámci periodických cyklů rostly. Ale jen asi 10 procenty zaznamenaly kvalitativní skok, který přinesl jeho obyvatelům změnu kvality života. Takové skoky (start – up) zaznamenaly v jistých historických dobách například Velká Británie, Spojené státy, země dnešního Beneluxu či Japonsko.

Naše země se s pohodlím cyklického růstu musí rozloučit. Česká populace stárne, nerostným bohatstvím také neoplýváme a z vnějšku importovaná prosperita nepřipadá v úvahu. Evropská unie si nebude moci dovolit dotace českých golfových hřišť či bezcenné tlachání „vzdělávacích“ agentur přisátých na tzv. „měkké projekty“.

Jestli se naše země nechce odsoudit k postupnému úpadku, musí vsadit na inovačně orientovanou ekonomiku. Předem upozorňuji, že to bude bolet. Bude to bolet v rovině ekonomické, bude to vyvolávat kontraverze v rovině etické či kulturní. České společnosti nezbude než přijmout tezi, že v žádné zemi na světě prosperitu nevybudoval veřejný sektor. Pokud ve světě  někde funguje efektivně, i tam vznikl jako nadstavba nad hodnotami generovanými privátem. Česká společnost bude muset akceptovat toleranci neúspěchu. V inovačně orientované společnosti je hodně živo. Nápady se rodí, žijí či živoří, anebo velice často pokusy o jejich aplikace krachují. Po tunelářských privatizacích devadesátých let a vysávání veřejných financí v uplynulé dekádě to bude v naší společnosti jen obtížně přijatelné. Příkladem víry v sílu hledání nám může být Izrael. Pokud hledáte kapitál pro realizaci svého nápadu, máte asi desetiprocentní šanci na jeho získání. Pokud uspějete a hledáte kapitál pro svůj nový pokus, máte asi 20 procent naději. Pokud se váš předchozí pokus nepovede, máte šanci na získání kapitálu prakticky stejnou, jako v předchozím případě. Říká se tomu inteligentní selhání, nebo konstruktivní neúspěch.

Českou společnost to bude bolet. Musí se smířit s tím, že zdravá dravost a zpochybňování daností není nectnost, ale klad. Bude to bolet, protože v inovativních projektech není místa pro  turbostudenty, lidi bez schopnosti kreativních nápadů a mluvky. Bude to bolet české vědce, protože výzkumy do šuplíku nikdo nebude platit. Bude to bolet české bankovní instituce, protože doba slastného nákupu bezpečných státních dluhopisů a dorovnávání tučných zisků z bankovních poplatků skončí.

Anebo to nebude bolet. Nemusíme vůbec nic. Ale potom to bude bolet naše následovníky o to víc. Než však k tomuto poznání naše společnost dojde, téměř jistě nejméně jednou vsadí na  rudooranžové mámení sociálního ráje z kapes horních deseti tisíc.