Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení poslanci, poslankyně, dámy a pánové, vážení páni ministři, ministryně, začal bych tady jednou poměrně základní věcí. Můj předřečník již tady zmínil základní lidská práva a svobody. Nicméně já bych se ještě pozastavil u článku číslo 23. Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod založený listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. Já bych to tady ještě možná jednou pro vládní pětikoalici mohl zopakovat, protože pokud se divíte, že venku demonstrují občané, tak jsou to právě ti občané, kteří využívají článku 23, protože podle jejich mínění už tady je porušován článek číslo 23, a to základních lidských práv a svobod.
Ještě jsem si našel v trestním zákoníku - to je trošku jiný zákon - § 402, a to je apartheid a diskriminace skupiny lidí, v tomto případě tedy těch neočkovaných nebo těch, kteří již nechtějí dodržovat nesmyslná opatření. Já ten paragraf přečtu, protože si myslím, že je důležité, aby to tady zaznělo. Za prvé: kdo uplatňuje apartheid nebo rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou nebo třídní segregaci nebo jinou podobnou diskriminaci skupiny lidí, bude potrestán odnětím svobody na pět až dvanáct let. To je přesně ono, protože vy se tady snažíte prosadit něco, kdy jedna skupina lidí může do divadla, může do restaurace, může do dopravních prostředků, a jiná skupina... té je to znemožněno. A pak za druhé: odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, uvrhne-li činem uvedeným v odstavci 1 takovou skupinu lidí do těžkých životních podmínek - to znamená, nebudou je chtít v zaměstnání, nebo je budou k něčemu nutit atd., anebo vystaví-li takovým činem takovou skupinu lidí nelidskému nebo ponižujícímu zacházení. Příprava je tady trestná. A to si myslím, že je poměrně dost odstrašující. Netvrdím, že jsem právník, ale mám alespoň nějaký základní právní přehled. A tento návrh zákona jsem si řádně prostudoval. Mohu vám vysvětlit, o co v pandemickém zákoně jde z právního hlediska.
Vrátil bych se tedy k těm krizovým stavům, které tedy zná český právní řád, kdy se země dočasně neřídí běžnými zákony. V těchto chvílích jsou výrazně omezena práva občanů České republiky. Jedná se tedy o stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Pandemický zákon tak bude pátým nejvyšším a trvalým stavem. Za platnosti pandemického zákona budou práva omezena dokonce více, než za válečného stavu, to bych tady tedy zdůraznil, a to ne dočasně, ale trvale a plošně. Vím, že už se tady o to trvale a plošně postaraly některé pozměňovací návrhy. Ale myslím si, že to je poměrně velmi varující, že bylo možné vůbec uvést takovou verzi do čtení v Poslanecké sněmovně. Bude tedy možné bez vyhlašování nouzového stavu zakázat návštěvy příbuzných, zákaz opustit obec, nebo například povinnost kontrolovat QR kód příbuzného na návštěvě. Kdo by byl vyhodnocen jako nepřítel, tedy neočkovaný, nebo ne se správnými dávkami vakcíny, nebo může být pozitivní, může to být kdokoli, na koho se ukáže prstem, a musí být bezpečně izolován od ostatních. Toto ustanovení by vás teoreticky mohlo poslat do nějakého zdařilého internačního tábora. Myslím, že ty zprávy z Austrálie jsou poměrně varující. A zažili jsme to také při Australian Open, kdy světová jednička pan Djokovič byl poslán do naprosto nevyhovujících a nedůstojných prostor a tam byl držen proti své vůli. A to vše by tedy bylo v souladu se zákonem. Dále bude moct odebrat legálně držené zbraně, aby se ti lidé nemohli bránit podle článku 23 základních práv a svobod. A mohou omezit i mobilitu obyvatel, což se tady stalo, protože tady se nesmělo z okresu do okresu. A samozřejmě i zdravotní péči mohou omezit volební práva. A například ten, kdo nemá platný QR kód, nebude moct volit a ani nebude moci být volen.
Tento zákon staví tedy na poslušnost novému režimu do role hrdelního zločinu, který je závažnější než například loupežné přepadení nebo vražda. Nový pandemický zákon zcela beze srandy a bez nějakého přehánění je jednak podobný jako únorový převrat v roce 1948, nebo ještě je možné aby tedy byly na základě tohoto zákona prováděny nějaké politické procesy s neposlušnými.
Ještě bych tady zmínil jednu normu, které se to nápadně podobá, a možná mně tady kolegové mohou bouchat do lavic nebo podobně, ale začalo to v roce 1933 zmocňovacím zákonem. Tehdy byl přijat tedy německým Říšským sněmem a podepsán říšským prezidentem Německa panem Hindenburgem 23. března 1933. Byl tedy druhým krokem následujícím o dekretu o požáru budovy Říšského sněmu, kterým říšský kancléř získal výjimečné pravomoci a stal se vůdcem. Zákon umožnil vládě a kabinetu přijímat zákony bez jejich schválení Říšským sněmem po dobu čtyř let. Plný název zákona, zákon pro nápravu nouze lidu a Říše.
Víte, já si myslím, že je potřeba tady říci nějaké historické paralely, protože lidé na některé události ze své minulosti bohužel zapomněli a právě tento zákon dokonce v norimberských zákonech z roku 1935, které navazovaly, někdy od 15. září tohoto roku, takže tyto zákony vlastně dokázaly udělat z lidí občany druhé kategorie, a to s tou Davidovou hvězdou. V tomto případě je to nahrazeno tím QR kódem, který ukazujete při vstupu do různých prostor. Dokonce jste si mohli všimnout, že dokonce v Německu, tam tu tradici mají, takže oni ji poměrně dobře využívají, tam, když si jdete nakoupit, tak prostě bez toho pásku - žlutého, zeleného nebo červeného - si ani nenakoupíte.
Takže vážení kolegové, kolegyně, tohle je vaším cílem tady? To je ono? To tady chcete zavést? Prosím vás, prosím vás o přehodnocení přijetí tohoto zákona. Děkuji za pozornost.
