já jsem chtěl dnes vystupovat k tomu, abych zařadil určité body na program schůze, nicméně ty okolnosti posledních dní mi tady v tom směru trošku vzaly vítr z plachet a myslím si, že by bylo správné se dnes zabývat, byť je svolaná i mimořádná schůze k tématu bitcoinové kauzy bývalého ministra Blažka, se těmito body zabývat už dnes. Jeden z důvodů, proč si myslím, že to je důležité, bylo několik vystoupení, která proběhla v průběhu dneška, i vyjádření pana premiéra Petra Fialy a pana ministra financí Zbyňka Stanjury, který ještě minulý týden tady lidem tvrdil, že o této kauze nic neví, že o ní nebyl zpraven, následně sám potvrdil i pro média, že samozřejmě o těch operacích, které připravoval i v součinnosti s Ministerstvem financí Pavel Blažek na Ministerstvu spravedlnosti, věděl.

Mně přijde zarážející, že reakcí pana premiéra je, že na toto téma svolává Bezpečnostní radu státu. Já nevím, jestli bezpečnostní rada má určovat, jestli si ministr financí první den něco pamatuje a druhý den si něco nepamatuje, nebo kdo ho v takovém případě obelhal. Ale já mám pocit, že jsme tady obelhávání my, a já vám řeknu proč, a dostanu se i k těm bodům, které bych zde chtěl probírat.

Já bych chtěl upozornit, a ono to tady trošku zapadlo, my jsme minulý týden projednávali jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. U toho zákona se objevil takový zajímavý pozměňovací návrh. Ono se to může tvářit jako technická drobnost, paradoxní na tom je, že tento malý technický návrh předkládá Zbyněk Stanjura ne jako ministr financí, ale načetl ho snad jako poslanec Stanjura, rozhodně to není vládní návrh. A já jsem hovořil o tom, že ten návrh se může jevit jako technická drobnost, ale ve skutečnosti jde o miliardy korun a samotný princip daňové spravedlnosti.

Ministr financí Zbyněk Stanjura totiž den předtím, než se provalila v médiích kauza, která vedla k rezignaci pana ministra Blažka, předložil pozměňovací návrh číslo 6818 k vládnímu tisku 926, jak říkám, k zákonu, který má zjednodušit hlášení zaměstnavatelů. A v několika větách, on je to takový drobný technický návrh, ruší daň z kapitálových zisků nad 40 milionů korun ročně, a to nejen u podílu prodeje ve firmách, ale i u kryptoměn. Takže jeden den tady ve Sněmovně probíráme nesouvisející návrh a pan poslanec Stanjura načítá nenápadný technický pozměňovací návrh, který osvobozuje kryptoměnové miliardáře o to (od toho?), aby při prodeji krypta platili tu daň. To mně přijde naprosto šokantní.

Přitom ta pravidla nevznikla z ničeho, tu hranici 40 milionů jsme zavedli v rámci konsolidačního balíčku a my s Piráty jsme ji aktivně prosazovali. Škoda, že tady není paní předsedkyně Schillerová, nebo ji tady nevidím? Já si pamatuju - ještě v minulém volebním období, kdy dokonce z její iniciativy toto daňové osvobození, které tady bylo, na které mimo jiné upozornil, myslím, že to byl Jan Bárta, miliardář, který jako fyzická osoba odvedl na dani 1,7 miliardy jako fyzická osoba. V tom žebříčku největších plátců daně je někde na vrcholu, po něm jsou všechny ty další firmy, někteří operátoři a banky. Takže s tímto návrhem jsme přišli. Myslím, že ten návrh dokonce prošel Sněmovnou a doputoval do Senátu. Nevím, jestli se tam tenkrát, prostřednictvím paní předsedající, pan poslanec Babiš, tenkrát ministr, toho zalekl, nicméně toto neprošlo.

Ale tato vláda, vláda Petra Fialy, prosadila hranici 40 milionů jako tu hranici, který veškerý zisk, který je nad tento rámec v jednom roce, takže se nejedná o nějaké drobné krypto střadatele nebo někoho, kdo prodává svoji firmu, kterou třeba vybudoval na koleni v tomto malém režimu, ale pokud je roční zisk nad 40 milionů, z toho, co je nad, se platí ta daň 15, potažmo 23 procent. Proč jsme to udělali? Proč jsme to prosazovali? Aby stát vybíral férově daně z obřích transakcí, aby se i rozpočet mohl opírat o zdroj, který skutečně danou chvíli nebyl pokrytý a kde v poměru třeba se zdaněním práce nebo s dalšími výnosy skutečně unikají státu miliardy. A aby taky běžní lidé věděli, že i velcí hráči platí svůj díl, že se hraje fér ve věci daní u všech a pro všechny.

V téhle té věci nešlo o nějakou ideologii, nejedná se ani o ideologii směrem k kryptoměnám. Šlo skutečně o to, aby stát férově vybíral daně i z výnosů, které v tichosti protékaly tímhle tím daňovým sítem. A proto, že odhad rozpočtového výboru byl jasný, jedna jediná transakce v kryptoměnách by mohla přinést do státní kasy obrovské sumy peněz, to jsou peníze třeba na školky, sociální služby a dostupné bydlení.

Takže pojďme si říct, zda v souvislosti s aktuální kauzou Pavla Blažka vlastně tenhleten krok nevrhá na to celé dění ještě o kus horší světlo. Zde se totiž hovoří v případě Ministerstva spravedlnosti o kryptoměnách až v celkové hodnotě 12 miliard korun. Takže nejenom že to Pavel Blažek, Zbyněk Stanjura a tedy, jak vlastně zaznělo i od Petra Fiala na tiskové konferenci, myslím, že to bylo včera, věděli a nenahlásili policii, ale navíc teďko my, dámy a pánové, máme před sebou návrh, s kterým přichází Zbyněk Stanjura, který v podstatě říká: promiňte, škrtneme to a přesuneme se zpátky do daňového ráje. A jaký by byl výsledek? Tak odhadem z prodeje těch 12 miliard kryptoměn by stát inkasoval 0 korun, 0 haléřů. Jen na daních by tak stát přišel, pokud by platilo, nebo stále platí to, co bylo schváleno od začátku roku, o 2,5 miliardy. Je tahle ta časová souslednost náhoda? Nebo to je nějaká úlitba bitcoinovým baronům?

Jen pro zajímavost, 2,5 miliardy odpovídají ročnímu platu zhruba tří tisíc učitelů, stejná částka by pokryla navýšení programu dostupného bydlení, který jsme spustili na Ministerstvu pro místní rozvoj. Prostě by to byly peníze, které můžou rozhodovat o tom, jestli někdo bude mít dobrého učitele, jestli budou děti bydlet, nebo jestli bude dostupné bydlení, anebo třeba jestli bude na psychology.

A já se ptám vlastně, komu tento návrh Zbyňka Stanjury slouží? Podle mě lidem rozhodně ne. A jak máme lidem vysvětlit, že když zdravotní sestra odvádí daň z každé směny, lidi, kteří pracují, platí normálně daně, tak podle návrhu Zbyňka Stanjury miliardář z krypta při jeho prodeji neodvede nic. To investiční prostředí se nebuduje daňovým prázdninám pro vyvolené, ale má být budováno předvídatelnými pravidly pro všechny. Protože nejde o rozpočet, jde i o jakousi důvěru veřejnosti. Ostatně tady hovořil ve svém úvodním slově dnes na schůzi i pan prezident Petr Pavel. A pokud rezignujeme na ten princip, že každý platí podle svých možností, tak vlastně podkopeme samu podstatu fiskální politiky. Jak pak lidé můžou akceptovat nějaké další změny, škrty, reformy, když budou mít pocit, že pro tu nejbohatší špičku, v tomto případě tedy nejen ty kryptoměnové miliardáře, platí úplně jiná pravidla?

Já za Piráty bych chtěl formulovat dva jasné požadavky. Jednak vyzývám ministra financí, aby okamžitě stáhl ten pozměňovací návrh 6818 a možná vysvětlil okolnosti, proč den předtím, než se provalila kauza s největší krypto operací v České republice, tento návrh načetl? A pak bych chtěl požádat i premiéra Petra Fialu, který mezitím tedy opustil jednací sál, aby tu věc veřejně vysvětlil a aby odvolal Zbyňka Stanjuru z funkce. Ministr financí, který v době škrtů dobrovolně pozměňovacím návrhem vypouští miliardové příjmy a který sám figuruje v té bitcoinové kauze, podle mě ztrácí důvěryhodnost.

My Piráti jsme vznikli z přesvědčení, že stát musí být moderní a spravedlivý, a proto jsme odmítli zákulisní kličky u veřejných zakázek, prosazujeme protikorupční zákony, nejen ty, které navrhla ještě historicky Rekonstrukce státu, ale stojíme proti daňovým úlevám pro miliardáře v kryptu. A fakt to není o tom, co nechceme, je to o tom, co chceme, a my jsme fakt chtěli, aby daně byly předvídatelné, ale byly férové, bez výjimek pro ty nejbohatší a systém, který neunaví malé podnikatele, ale zamezí masivnímu odlivu kapitálu do daňových rájů.

A hlavně rozpočet, který si skutečně může dovolit investovat v těch potřebných oblastech, jako je zdravotnictví, bydlení, aniž by sahal hlouběji do kapes lidem. V tom případě, který jsem zmínil a vyjadřoval se při zavádění tohoto konsolidačního opatření, tak i myslím, že sněmovní výbor - my se fakt nebavíme o malých číslech, v tomto se bavíme o miliardách, nebavíme se jen o nějaký administrativní úpravě na, ale o návrhu, který výrazně ovlivní podobu veřejných financí. Já jsem se díval na odůvodnění toho návrhu. A ačkoliv vlastně tenhle ten konsolidační krok, tedy zdanění ročního zisku nad 40 milionů v nakládání s aktivy nebo právě s bitcoinem, platí od začátku roku, tak už se tam operuje, že to vlastně znepříjemňuje lidem fungovat na trhu a další. To je naprosto absurdní. Stát vůbec neví, jakým způsobem se tato daň teď uplatňuje, neboť to bude až v daňovém přiznání pro rok 2025. Já jsem tedy přesvědčen, že ať už ve věci jedna, tedy stažení tohoto návrhu, o které by chtěl požádat ministra financí Stanjuru, tak i ve věci vysvětlení role Zbyňka Stanjury a krok, který si myslím, že by měl přijít jako další, to je jeho odvolání, bychom se zde ve Sněmovně o tomto měli bavit. Odmítneme tuhletu skrytou daňovou amnestii pro miliardáře, ukažme lidem, že v téhleté zemi chceme férový systém zdanění pro všechny. A i poslanci, my jsme tady od toho, abychom to hájili. Já děkuju za pozornost.

Teď uvedu dva body, první, který si myslím, že je zásadní, a nevím, proč bychom měli čekat do čtvrtka - Proč se ministr Stanjura v souvislosti s tou operací, kterou realizoval pan Pavel Blažek na Ministerstvu spravedlnosti, neobrátil na policii nebo na NCOZ, neboť do jeho gesce připadá boj proti praní špinavých peněz.

A druhý - Proč Zbyněk Stanjura den před touto kauzou této kryptoměnové operace načetl tento návrh, který zavádí nulovou daň pro bitcoinové miliardáře? Toto jsou dva body.

Děkuji.