Jedna stará, ale velmi živá anekdota zní takto: Při záplavách v jedné nejmenované oblasti sedí děda před domem a voda stoupá. Jedou kolem hasiči a říkají: „Dědo naskoč si, jde velká voda.“ Děda na to: „Nikam nejdu, Bůh mne ochrání.“ Voda stoupá a to celé se opakuje ještě dvakrát. Nakonec se dům pod vahou vody zhroutí, děda se utopí a jde do ráje, kde si trpce stěžuje Bohu: „Bože, tolik jsem ti věřil, že mne zachráníš, a ty ses na mne vykašlal.“ Bůh na to: „Co to povídáš? Vždyť jsem pro tebe třikrát poslal hasiče!“
I my jsme byli minimálně třikrát varováni před ideální společností podle maoistických neomarxistů a ultralevicových fašistů. Byly to nejen historické zkušenosti, ale z nedávné doby především filmy 1984, Sexmise a Demolition Man. Za sebe prohlašuji, že toto není společnost a způsob života, který jsem si vybral.
Jenže jako ten děda, jsme hluší a slepí. Necháme se ukřičet několika fanatiky, mávajícími barevnými fábory po náměstích, stejně jako maoisté mávali rudými knížkami. Potlačujeme zdravý rozum a prosazujeme šílenství, vedoucí celou Evropu do chaosu a občanské války, mimo jiné i kvůli invazi nájezdníků pod německou dirigencí „wir schaffen das“. Nic nezvládli, ale pýchou se dmou dál. A vymýšlejí další formy sebevraždy – Green Deal, válečné bubnování proti čertům z Kremlu, ožebračování obyvatel ve jménu zisku výrobců zbraní.
Neberme tato varování na lehkou váhu. On nás totiž opravdu nikdo nezachrání, pokud si nepomůžeme sami. Přitom stačí relativně nemnoho. Dostatek odvahy používat vlastní zdravý a skeptický úsudek, k tomu pořádnou porci selského rozumu a schopnost prohlédnout lži, jakkoliv lákavé se mohou zdát. Dostatek energie postavit se pachatelům dobra a nepodlehnout místní páté koloně islamizace, homosexualizace a evropské federalizace.
Jako občan prohlašuji zcela zodpovědně, že odmítám, aby z mých daní byly placeny politické neziskovky, které podrývají samostatnost našeho státu. Odmítám, aby z nich byly placeny náklady na imigrantské a tzv. integrační neziskovky, které přivážejí do Evropy tisíce imigrantů, kteří zde nikdy pracovat nebudou. Odmítám platit ze svých daní zahraniční mise pod hlavičkou USA nebo NATO bez mandátu OSN. Odmítám, aby se z mých daní platili „pyšní“ kašpaři, vystavující svá pozadí na Václavském náměstí. Odmítám platit ze svých daní nesmyslné projekty zahraniční rozvojové pomoci, kdy platíme podporu bosenských sýrařů a barmských žen (pod taktovkou našeho premiéra), zatímco naši invalidé žebrají ve sbírkách na pomůcky a hasiči i záchranáři bojují s každou korunou!
Odmítám nerozum. Jen tak lze odvrátit potopu. Protože ta nebude trvat sedm týdnů, jako ta biblická. Ta může zničit vše, oč tu lidé tisíce let usilovali.
