V Pražském výběru ji věru nevidí stejně, ale nijak jim to nebrání, aby spolu normálně fungovali. Superskupina T4 se naopak rozpadla proto, že ostatní nesnesli, jak politiku nahlíží Roman Dragoun, který od prvopočátku mimo jiné sympatizuje s Trikolorou. V Unisonu jsme politiku nikdy moc neřešili, a když tak jen s basákem Radkem Šteckerem. Ten svět a politiku vidí podobně jako já, možná právě proto, že se prakticky z ničeho vypracoval do pozice velmi úspěšného podnikatele.

Otu Klempíře teď kvůli politice vyrazili z J.A.R. a kdekdo to řeší, což Motorky samozřejmě marketingově využívají. Vždy je to ale jen a pouze věc těch, kteří spolu hrají. Znalec a insider hudebního světa i politiky Ondřej Hejma dokonce napsal, že kluci se za čas zase dají dohromady. To by bylo obzvláště marketingově vypečené.

Na Klempířovi mi vadí něco úplně jiného. Dopustil se něčeho podobného jako před lety novinář Martin Komárek, tenkrát šéfkomentátor MF Dnes, dnes v Deníku. Ten dlouhodobě chodil do televizí a z pozice nezávislého komentátora tam před volbami kritizoval konkurenční politické strany, a to v době, kdy už samozřejmě věděl, leč tajil, že bude kandidovat a posléze poslancovat za Babišovo ANO.

Klempíř nyní udělal něco podobného. Coby „nezávislý“ marketingový expert rozdával svá moudra a prodával svůj ksicht každou chvíli na televizní obrazovce, mocné to čarodějce, ač už samozřejmě také věděl o svém budoucím stranickém volebním angažmá. To se prostě nedělá, protože role nezávislého experta či komentátora je, respektive by měla být, něco úplně jiného než stranické volební triko. Zatajit to triko, dlouhodobě předstírat nestrannost, leč zároveň nenápadně z televizní obrazovky přihrávat a podkuřovat „své“ politické partičce je prostě podvod. Na divácích a voličích i na televizi, která o Klempířově dvojjedinnosti nic netušila.