Pan kolega Nacher se tady rozčiloval, co jsme si to dovolili, že jsme se přihlásili. (Poslanec Nacher oponuje.) Prosím, ať po mě nepokřikuje pan místopředseda. Děkuju, že to budete řídit, pane předsedo.
Když jsme tady dávali nějaké návrhy. No, ono je to celkem logické, pane kolego Nachere, prostřednictvím pana předsedajícího. Když jste si prodloužili dnešní jednací den, no, tak přece můžeme toho udělat podstatně více, než jenom ty dva návrhy, které vám tady leží tak na srdci. Proto si dovolím dát návrh na předřazení sněmovního tisku 54. Nevím přesně, jaké to je už teď číslo v programu, ale pan předsedající to určitě bude vědět. Je to vládní návrh zákona o správě dat a o řízeném přístupu k datům.
Ona to na první pohled může být jednoduchá technická, možná až úřednická norma, která se týká hlavně informačních systémů, databází a vnitřního fungování státní správy, nicméně jsem přesvědčen o tom, že opak je pravdou. On totiž ten zákon se dotýká samotného fungování moderního státu a jeho efektivity, transparentnosti, bezpečnosti a v konečném důsledku i důvěry občanů ve veřejnou moc.
Teď mi dovolte, abych zdůvodnil vlastně, proč je tento zákon důležitý a možná přitáhl i vaši pozornost k tomuhle zákonu. My dneska pracujeme s obrovským množstvím dat. Myslím tím jako stát. Máme data o dopravě, o životním prostředí, o energetice, zdravotnictví i o sociálních službách, školství, o územním rozvoji, dotacích, krizovém řízení a tak dále. Problém ale není v tom, že by tato data neexistovala. Problém je v tom, že jsou roztříštěna, nejsou propojena, často nejsou dostupná nebo naopak sdílena chaoticky bez jakýchkoliv jasných pravidel. Potom výsledkem je zbytečná administrativa, duplicitní sběr dat, neefektivní rozhodování a také v krajním případě i špatná rozhodnutí státu, která stojí ve finále veřejné peníze. Tenhle zákon o správě dat má právě ambici tenhleten stav systematicky narovnat.
Řízený přístup k datům není anarchie a není centralismus, ale chce zdůraznit jednu věc, která v debatách často zaznívá zkresleně. Nejde o bezbřehé sdílení dat, taky nejde o oslabení ochrany citlivých informací. Naopak tenhleten zákon jasně vymezuje, jaká data lze sdílet a jaká nikoliv. On respektuje utajované informace, bezpečnostní zájmy státu i ochranu osobních údajů a nastavuje řízený, kontrolovaný a auditovatelný přístup k datům. To je přece základní rozdíl oproti dnešní praxi, kde se často data sdílí buď všechno a nevíme proč, anebo nic, protože to je jednodušší.
Tento návrh bude mít přínos i pro obce a kraje. Chtěl bych zdůraznit, že dopad na samosprávy - protože právě obce a kraje dnes často doplácejí na nefunkční datovou infrastrukturu státu. Kolikrát slyšíme starosty říkat, stát ta data má, ale my k nim nemáme přístup.
Každý úřad po nás chce něco jiného nebo vyplňujeme stejné údaje pořád dokola. Tenhle zákon vytváří předpoklad, aby obce a kraje nemusely suplovat stát, aby se informace zadávaly jednou a používaly víckrát a aby se rozhodovalo na základě reálných aktuálních dat a ne odhadů. To je přesně ten typ odbyrokratizování, o kterém se tu často mluví, ale mnohem méně se pro něj taky něco dělá.
Co se týče evropského kontextu - ano, tento zákon navazuje na nařízení o evropské správě dat, ale dovolím si říct, že tohle není žádné bezduché přejímání Bruselu, naopak, je to nutná domácí implementace, bez které nebudeme schopni plně využít evropský rámec, vystavujeme se právní nejistotě a také brzdíme vlastní digitalizaci. Buď si nastavíme pravidla my a s ohledem na české prostředí, nebo budeme dál improvizovat - a to je vždycky ta horší varianta.
Odkládání tohoto tisku by nebylo neutrální rozhodnutí, bylo by to rozhodnutí, které znamená zachování současného chaosu. A každý měsíc odkladu znamená další zbytečné náklady, další neefektivní projekty a další frustraci úředníků i občanů. Tedy další vysvětlení pro pana kolegu Nachera, proč s tím přichází. A dovolím si dodat - stát, který neumí pracovat s vlastními daty, nemůže dlouhodobě řídit veřejné politiky, ať už jde o dopravu, klima, energetiku nebo sociální oblast.
Dámy a pánové, v ODS už dlouhodobě říkáme, že stát má být štíhlý, efektivní a nemá občany zatěžovat. Tento zákon je krokem právě tímto směrem. Data jsou palivem moderní doby. Pokud chceme moderní digitální stát, nemůžeme nechat data zamčená v izolovaných silách jednotlivých úřadů. Proto si dovoluji navrhnout, aby tento bod byl dnes projednán jako bod číslo 3 dnešního programu. Není ideologický, není populistický, ale je nezbytný, pokud to s moderním a funkčním státem myslíme vážně.
Děkuji za vaši podporu.
