Převažující (ale nikoli jediný) názor byl ten, že Ústavu v této věci měnit nemáme. Faktem je, že za 33 let existence Ústavy nikdy nedošel spor v této věci k Ústavnímu soudu. Vždy nakonec došlo k dohodě mezi prezidentem a premiérem s výjimkou posledního případu. V něm je prezident obviňován z porušení Ústavy (za to, že nejmenoval), ale paradoxně nebyla tato záležitost dána obviňující stranou k Ústavnímu soudu s odůvodněním, že by Ústavní soud rozhodl ve prospěch prezidenta.