V tuto chvíli se skutečně budu věnovat jen a pouze tomu stavu legislativní nouze. Já jsem bytostně přesvědčen, že k němu nejsou splněny podmínky, které dává náš jednací řád. Dovolte mi, abych ještě jednou ocitoval odst. 1 § 99 našeho jednacího řádu. Cituji: „Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu.“ Dle mého soudu ani jedna z těchto podmínek není – není – jednoznačně naplněna. Patrně – tak jak tady zaznělo od paní ministryně financí – opíráte své rozhodnutí o ohrožení hospodářské, že mohou vznikat značné hospodářské škody, ale ať už bude ta novela přijata, nebo ne, tak to na to rozhodně nemůžeme mít vliv.
V tuto chvíli mi dovolte, abych zrekapituloval – a je to klíčové pro posouzení té legislativní nouze – základní parametry, které mění ta navrhovaná novela. My jsme ji tedy k dispozici dostali v průběhu včerejšího odpoledne, ale já jsem se tomu do včerejší noci věnoval a připravil jsem si poměrně hlubokou analýzu.
K čemu – k jaké klíčové změně – dojde, pokud bude ta novela přijata? To nejzásadnější je změna, přesun pravomoci z Ministerstva financí na vládu. Dojde k tomu, že bude regulace formou nařízení vlády, nikoliv opatřením obecné povahy Ministerstva financí. K čemu v důsledku tohoto dojde? K omezení soudního přezkumu. Nebude možné, aby tak jako doposud mohlo dojít k přezkumu standardní soudní cestou. V případě nařízení vlády jen a pouze přes ústavní žalobu.
Co je deklarovaný cíl té novely? Rychlá reakce na cenové šoky a vláda v důvodové zprávě píše: ochrana domácností a ekonomiky. Jaký bude ale reálný dopad? Posílení exekutivy na úkor tržních mechanismů, zvýšení regulatorní nejistoty a vysoké riziko neefektivní cenové regulace.
Máme stav současný, legislativní, kdy zákon o cenách umožňuje vládě, respektive Ministerstvu financí, tedy exekutivě, v určitých situacích zasáhnout do trhu a regulovat. Nakonec vláda to využívá dle mého soudu naprosto chybně, ale využívá.
Pokud ta novela bude schválena, změní se fakticky něco, jakým způsobem bude moct vláda regulovat? Dle mého soudu vůbec ne. Změní se jen ta forma a sníží se možnost kontroly v rámci soudních přezkumů. K jaké hospodářské škodě, prosím pěkně, může dojít v mezičase před novelou a po novele? Dle mého soudu jednoznačně k žádné. Takže to zdůvodnění stavu legislativní nouze nejenom že kulhá, ale není vůbec žádné.
Prosím, vysvětlete mi, k jaké hospodářské škodě může dojít oproti současné legislativní situaci? Jediné, co mě napadá, tak je ta skutečnost, že vy zrušíte ty soudní přezkumy a že možná už v tuto chvíli víte, že tak by mohla vzniknout státu nějaká hospodářská škoda, že nějaké soudy prohrajete a budete muset kompenzovat tu ztrátu – nižší zisk čerpacích stanic. To je jediné, co mě napadá a co je možné v tom vašem zdůvodnění samotného návrhu dohledat. Takže žádná jiná možnost pro to, abychom v tuto chvíli projednávali ten tisk ve stavu legislativní nouze, neexistuje. Argument paní ministryně, že si to situace žádá, není věcným věcným argumentem. Takže já prosím o vyjádření, o informaci v čem, může nastat hospodářská hospodářská újma státu.
Poslední kratičký dovětek. Paní ministryně tady argumentovala postupem z roku 2022, když srovnává regulaci na trhu s energiemi, tedy s elektrikou a s plynem. Ale já se omlouvám, ty situace a ty trhy opravdu srovnávat nelze, ať už v rámci okolností, které nastaly před čtyřmi lety a těmi okolnostmi současnými, tak z hlediska fungování těch jednotlivých trhů. Jednak je zcela odlišná povaha těch trhů, kde u energií jsou to trhy ovlivněné sítěmi, což rozhodně v případě čerpacích stanic tak není. Nelze srovnávat v tuto chvíli zatím zaplaťpánbůh i systémové riziko pro celou ekonomiku. Zároveň nelze srovnávat mechanismus tvorby cen na obou dvou těchto těchto trzích. A v neposlední řadě nelze srovnávat ani tu formu regulace s nastavením stropu pro koncového zákazníka a nějaké formě kompenzace směrem k těm dodavatelům tak, jak tomu bylo před čtyřmi lety a dopadem na ryze tržní prostředí, které se týká čerpacích stanic. Takže to srovnávání jedna k jedné roku 2022 a současnosti nejenom že kulhá, ale to srovnání prostě provést dost dobře nejde.
Závěrem, já jsem bytostně přesvědčen, že nelze aplikovat odst. 1 § 99 našeho jednacího řádu na tuto danou situaci, protože ta nesplňuje ani jednu z těch výčtových podmínek, které v tom odstavci jsou jasně napsány. Byl bych rád, kdybyste mě vyvedli z omylu, řekli, čím může být způsobena hospodářská škoda, když tato novela nebude přijata ve zrychleném řízení. Taková hrozba tady prostě a jednoduše neexistuje. Děkuji za pozornost.
