obracím se na vás v reakci na vystoupení pana exministra vnitra Víta Rakušana na TN LIVE, kde zazněla slova, která považuji nejen za nepřesná, ale především za účelově interpretovaná.
Právě proto považuji za nutné reagovat otevřeně, důrazně a bez jakýchkoliv zástupných formulací.
V uvedeném rozhovoru na TN LIVE zaznělo následující:
„A vlastně ještě jednu věc mně dovolte říct, hnutí ANO se tady pokoušelo vlastně nám říct, koho máme nominovat. Jiří Mašek, poslanec, velmi nešikovně a vlastně strašně uškodil třeba Věře Kovářové v den, když my jsme měli náš nominační poslanecký klub, napsal dlouhý status, tak už nominujte Věru Kovářovou s tou. Andrej Babiš souhlasí s veškerou úctou k práci Věry Kovářové. Určitě by to zvládla. Byla skvělá. Ústavní právníci chválí. Tak já jsem i Věře Kovářové do očí řekl: Já navrhnu Báru Urbanovou jenom kvůli tomu, abychom ukázali rozdíl mezi hnutím STAN a SPD, které si nechá nanominovat dokonce ministry."
Tato slova nemohu přejít bez komentáře.
Odmítám interpretaci, že by jeden veřejný status na sociálních sítích představoval jakýkoliv pokus o ovlivňování vnitřních procesů hnutí STAN. Taková konstrukce je nejen přehnaná, ale především účelová.
Já opravdu nejsem a nechci být nástupce personalisty STANu (Redla).
Ve svém vyjádření jsem pouze reflektoval to, co již zaznělo ve veřejném prostoru – tedy že jméno Věry Kovářové bylo v médiích zmiňováno jako přijatelné i z pohledu jiných politických aktérů.
To není nominace. To není tlak.
To není pokyn. To je konstatování reality.
Představa, že by jeden status měl sílu „rozbít“ nominaci nebo někomu „zásadně uškodit“, je sama o sobě absurdní.
Pokud by tomu tak skutečně bylo, pak by to vypovídalo především o slabosti samotného pana Rakušana vyjádřit svou preferenci pro bývalou asistentku.
Použít FB status jednoho poslance jako důvod pro vlastní rozhodnutí znamená jediné – hledat si berličku tam, kde skutečné důvody neumím pojmenovat napřímo.
Jinými slovy: vytvořit si zástupný problém, aby nebylo nutné říci pravdu.
A to je přesně ten moment, kdy se pro politické rozhodnutí hledá alibi.
Paní Věro,
Vám se chci omluvit osobně a bez jakékoliv politické konotace.
Mrzí mě, pokud Vás můj status dostal do situace, která Vám uškodila. To nebyl můj záměr.
Vážím si Vás. I přes některé naše rozdílné pohledy a názory si Vás vážím za Vaši práci, za Vaši odbornost i za způsob vystupování.
To má v dnešní politice svoji hodnotu. A není to samozřejmé.
Omlouvám se, ne za to, že jsem vyjádřil svůj názor, ale za to, že byl dezinterpretován a zneužit způsobem, který se Vás dotkl.
A na závěr:
Opravdu nemám ambici stát se „personalistou“ jakékoliv politické strany.
Přeji hodně štěstí při volbě.
