Vím to, protože můj otec byl uhlíř a já jsem na doly od mládí jezdil. Spíše ovšem na ty kladenské a mostecké. Hrozící vyhazov tří tisíc horníků ale vede k i k jiným úvahám. Padl mýtus, že stát je vždy horší hospodář než soukromý podnikatel.  I Bakala se chová jako jinde: chce privatizovat zisky a nacionalizovat ztráty. Jinak za nic neručí.

Lidé si začínají všímat toho, jak čeští podnikatelé fungují. Podle Israela Kirznera z rakouskéškoly je podnikatel opportunity scout, neboli hledač příležitostí. Ty čerpá z nerovnováh. V úplně rovnovážné ekonomice by fenomén podnikatele nebyl množný a rodák z Třešti, Joseph Alois Schumpeter soudil, že ve vědecky řízené ekonomice by fenomén podnikatele zmizel. To je ovšem velmi daleko. Jenže co je Zdeněk Bakala? Rozhodně ne ten, kdo něco budoval s využitím nerovnováh na trhu. Bakala zbohatl jako investor, kterému jeho osud podniku lhostejný. Privatizoval (Rusové vymysleli přiléhavé slovo prichvatizacija) doly a tahal z nich peníze. Zaplatil si koalici z roku 2010, aby měl své zájmy pokryty. To podnikatel tvůrce, jako byl Tomáš Baťa, ani podnikatel vlastník, jako je vítkovický majitel a manžer Světlík, který své vítkovické strojírny napojil na procesy obnovy lodního parku a tak má dnes v oboru za partnery ty největší hráče. Tento muž s rozsáhlými kulturními zájmy prosadil novou orientaci podniky, ví, že lodní hřídele jsou srdce motoru plavidel, a takový člověk si zaslouží naši úctu. Zlatokop Bakala ne. Kam Andrej Babiš, čtenáři dojde. Převzal fungující podniky a  některé drží v chodu, jiné ne. To není podnikatel tvůrce jako byl Tomáš Baťas, který dal lidem skutečně práci.

Typ podnikatele investora připomíná nomáda, který se stěhuje z místa na místo za  dalšími oběťmi své expanze. A nomadizace podnikatelské scény také nachází ozvěnu v poilitice. Bakala si koupil a zformoval svou koalici. Vít Bárta přidal v roce 2010 stranu jako podnikatelský projekt. A nyní jsme dál: Andrej Babiš vytvořil jako podnikatel hnutí, které prosazuje jasný projekt privatizace politiky. Útok na malé a střední podniky z pozice velkopodnikatele sice dementoval, ale šídlo v pytli neutajíš. Je to tu. Koncept je to nemoderní, protože v EU 74% pracovních míst tvoří malé a střední podniky a vyspělé země fungují na bázi souhry malých a velkých systémů. I koncept rizikového kamapitálu znamená, že se decentralizují rizika. Z deseti firem rizikového kapitálu /venture capital) dvě se zformují jako hvězdy, pět zaniká a tři se jakž takž plácají nad vodou. Ale malé a střední firmy jsou nezastupitelné. V Piemontu například jsou tisíce malých firem, které dobře inovují, hledají bílá místa na trhu a mají vazby na velké podniky. Piemont patří mezi nejbohatší regiony Evropy.

Jde nyní o to, zda volby dají zelenou další vlně nomadizace české ekonomiky. Je to jen v rukách voličů, kterým ale média zakrývají rozhled.