Ing. Antonín Seďa

  • SOCDEM
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,08. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

23.03.2014 15:47:21

Proč je nutné navýšení přepravních kapacit členských států NATO

Proč je nutné navýšení přepravních kapacit členských států NATO

V diskusi nad mým článkem s názvem Přepravní kapacity jsou Achillovou patou české armády a nejen jí jsem se setkal s názorem, proč vůbec budovat nějaké přepravní kapacity, protože naše armáda vlastně může sedět doma a nemusí se žádných vojenských mis

Normal 0 21 MicrosoftInternetExplorer4 Tady ovšem nelze souhlasit a to zejména z několika důvodů. Tím prvním je skutečnost, že Česká republika je členem Severoatlantické smlouvy a Evropské unie, kde má své závazky, týkající se společné obranné politiky. Washingtonská smlouva v článku 5 deklaruje společnou obranu kterékoliv členské země NATO, pokud je napadena. A zároveň stejná smlouva v článku 3 zavazuje členský stát Aliance budovat své vojenské schopnosti právě pro společnou obranu.bChci připomenout, že Armáda ČR se podílí na tvorbě Sil rychlé reakce NATO a v rámci EU v rámci battlegroups. Tyto jednotky jsou budovány, cvičeny a vybaveny tak, aby mohly zasáhnout kdekoliv v potřebném množství a čase. Proto je třeba zabezpečit i odpovídající letecké přepravní kapacity, ať již vlastními silami či smluvně.

Druhým důvodem,a to neméně závažným, je potřeba mít letecké přepravní kapacity pro transport českých občanů v rámci humanitární operace či nastalé bezpečnostní krize, a to kdekoliv na světě. Zároveň tyto přepravní kapacity mohou sloužit pro ryze humanitární přepravy při řešení průmyslových či přírodních katastrof. A to prosím opět všude na světě. A že tyto schopnosti něco stojí je zřejmé. Je jen otázkou, zda je výhodnější dlouhodobý pronájem těchto kapacit, či spolupráce mezi jednotlivými členskými zeměmi NATO a EU, anebo budování vlastních kapacit pro potřeby AČR a integrovaného záchranného systému.

Že si tyto skutečnosti uvědomují i jiné členské země je nabíledni. Nikoho nepřekvapí, že největší letecké přepravní kapacity mají USA a další světové mocnosti. Nicméně i řada menších zemí se snaží své schopnosti, a to buď nákupem vhodných letounů nebo účastí na společných programech, o kterých jsem se již zmínil ve výše uvedeném článku. Příkladem může být předchozí vývoj a současná výroba transportního letounu A 400M Atlas či westernizace osvědčeného letounu An-70, dnes označovaného jako An-7x. První dva taktické transportní letouny A 400M má již k dispozici francouzská armáda a jeden vlatsní Turecko, letos a v dalších letech dojde na zajištění přepravních kapacit jiných členských zemí NATO a EU, například Německa, Velké Británie, Belgie či Španělska.

Pro zevrubnou informaci poslouží tabulka se základními druhy transportních letounů, které slouží pro taktickou přepravu. Zároveň chci dodat, že podobně  i Čína pracuje na podobném typu letounu Y-20 s odhadovanou nosností 65 tun, který vychází z již osvědčených letounů Il -76 MD Candid a C-17 A Globemaster III.

Typ letounu  max.nosnost nákladu (t)  max.rychlost(km/hod)  max.dolet při max.nákladu(km)

An-225              200,0                          800                                             4 500

An-124              150,0                          865                                             4 500

C-17A                77,5                           833                                             5 200

Il – 76 MD         47,0                           790                                             4 300     

A 400 M             37,0                           555                                             3 300

An-70                 35,0                           750                                             5 100

C-130 H             20,0                           640                                             3 800

Pozn. S nižší nosností nákladu roste dolet. Existuje 40 variant letounu C-130 Hercules pro různá použití (například C-130 R pro US NAVY či AC-130 U pro bojové operace).Letoun An-225 Mrija uvádí maximální nosnost nákladu uvnitř kabiny 250 tun a vně letounu 200 tun.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama