„Každý stát má plný nárok na vlastní zákon o minimální mzdě, není ovšem možné, aby aplikace takového zákona odporovala základním principům EU. A tady jde jednoznačně o postup proti základním principům volného trhu a volného pohybu osob a služeb,“ uvedla ve svém projevu europoslankyně Martina Dlabajová (ANO/ALDE). Přes četné písemné i ústní dotazy Evropská komise ani nenaznačila, zda mají podnikatelé šanci se svými protesty uspět.
„Německé opatření bohužel zapadá do současného trendu rostoucího protekcionismu v rámci EU. Mezi státy se staví neviditelná bariéra a soudržnost zemí se v mnoha ohledech rozpadá,“ dodala Dlabajová. Podle ní je nebezpečné především to, že pokud aplikaci zákona v této podobě Německo obhájí, lze očekávat řetězovou reakci v dalších zemích.
Kromě finanční zátěže představuje aplikace zákona také obrovský nárůst byrokracie, která je v rozporu s přijatým evropským principem smart regulation. „Opravdu můžeme ve 21. století v Evropské unii po firmách požadovat zasílání dokumentace faxem do Kolína či podrobné pracovní záznamy jejich zaměstnanců vedené pouze v němčině?“ zeptala se komisařky Bulc česká poslankyně Martina Dlabajová. A pokračovala dotazem na to, zda je komisařka připravená spustit řízení pro nesplnění povinností proti Německu v případě, že se prokáže nesoulad mezi německými zákony a právem EU.
Podle nového německého zákona musí všichni dopravci platit řidičům nejméně 8,5 euro za každou hodinu, kterou odpracují na německém území. Tato povinnost nejen neúměrně zvyšuje firmám náklady, ale klade na ně také řadu administrativních povinností spojených s evidencí a archivací dokumentů. Proti zákonu se ostře vyhrazují zejména dopravní firmy z ČR a Polska, které nová legislativa nejvíce poškozuje a může vést až k zániku mnoha menších firem.
