Prostor podnikavým a poctivým
ÚLOHOU POLITIKY JE VYTVÁŘET PODMÍNKY PRO ÚSPĚCH JEDNOTLIVCŮ

Stát musí dávat maximální prostor podnikavým a aktivním jedincům, aby plně uplatnili své schopnosti v obchodu, vědě, službách či výrobě a mohli uspět v domácí i zahraniční konkurenci.

Musí nastavit jednoduché a jasné zákonné podmínky tak, aby bylo možné rychle a účinně postihnout ty, kteří otevřeného prostoru pro svobodné podnikání zneužívají.
Současná vláda se chystá vyhnat desítky tisíc lidí ze samostatné výdělečné činnosti, chová se, jako by bylo třeba aktivní a samostatné osoby trestat a dohnat je k závislosti na státu a "dobrodiní" jeho dávek.
Schopnost každého jedince postarat se o sebe sám přitom uvolňuje státu prostředky, které může využít k péči o slabé a znevýhodněné.

ÚSPĚCH KAŽDÉHO JEDNOTLIVCE PŘINÁŠÍ PROSPĚCH I PRO JEHO OKOLÍ

Jistoty pracovitým
SOCIÁLNÍ POLITIKA STÁTU NESMÍ VÉST KE ZNEUŽÍVÁNÍ

Musí vést lidi ke zodpovědnosti, nikoli odevzdanosti a závislosti. Stále musí být výhodnější pracovat než být na podpoře.
Zdanění příjmů zaměstnanců, sociální a zdravotní pojištění musí být nastaveny tak, aby umožňovaly každému samostatně rozhodovat o své budoucnosti.
Nízké daně a co nejširší prostor pro osobní rozhodování o způsobu a míře vlastního zabezpečení, to je cesta k sociálním jistotám zaměstnanců na úrovni vyspělých evropských států.

Stát musí dbát o to, aby vysoká cena práce nevedla k rušení pracovních míst, musí vyvážit záruky zaměstnanců a povinnosti zaměstnavatelů tak, aby se firmy nebály zřizovat pracovní místa.
Průběžné financování důchodů a neúsporný systém financování zdravotnictví hrozí ve svém výsledku neodvratitelnou chudobou v čase nemoci či staroby.

KONEC ZADLUŽOVÁNÍ - ŽIVOT NA DLUH JE NEJLEPŠÍ CESTA K BÍDĚ

Pomoc potřebným
STÁT MUSÍ GARANTOVAT ZÁKLADNÍ ŽIVOTNÍ JISTOTY SLABÝM A NEMOCNÝM
Aby mohl účinně pomoci tam, kde si lidé sami pomoci nemohou, musí být šetrný v jiných oblastech.
Jistě je třeba hledat administrativně jednoduché a pro potřebné občany důstojné mechanismy, jakými se mohou dobrat sociální pomoci, je však zcela nepřípustné zavádět jakékoli formy plošných dávek.
Prostředky státní podpory pocházejí z kapes všech občanů a není myslitelné, aby se chudí skládali na méně chudé, nebo dokonce bohaté, taková "solidarita" je zcela asociální.
Stát by měl podporovat především ty formy sociální a zdravotní péče, které jsou zajišťovány rodinou nebo nestátními organizacemi (ty dokáží být vždy levnější než stát), protože nejen rozsah, ale především kvalita a lidskost sociální a zdravotní péče jsou znaky vyspělé společnosti.

ÚROVEŇ SPOLEČNOSTI SE PROJEVUJE TÍM, JAK SE DOKÁŽE POSTARAT O SLABÉ A NEMOCNÉ

Pro zlepšení postavení obcí
VÍCE PENĚZ TAM, KDE SE TVOŘÍ NÁŠ DOMOV
Financování krajů bylo zajištěno na úkor obcí. Ty teď nejsou schopny systematicky plánovat svůj rozvoj. Rozpočtová pravidla obcí navíc neberou ohled na stav jejich vybavenosti.
Byrokracie narůstá, se vznikem krajů nedošlo k úsporám na ministerstvech a zejména malé obce zoufale zápolí s financováním svého rozvoje.
Je třeba posílit přímé zdroje obcí a omezit dotační politiku, která jen deformuje přirozené a průhledné prostředí a je nepředvídatelná.
Státní správa a krajská samospráva musí být servisem a odbornou podporou starostů, ne jejich poručníkem.
STAROSTOVÉ NEJSOU ZAMĚSTNANCI STÁTU, ALE PRACUJÍ PŘEDEVŠÍM PRO OBČANY SVÝCH OBCÍ