Vzpomene si ještě někdo na případ tajemníka Štěpána, který skončil jako jediný komunistický funkcionář ve vězení? Žádný prokurátor s rukama zbrocenýma krví, žádný estébák, který mučil vězně, žádný pohlavár, který nařídil střílet do lidí, jenom proto, že se chtěli podívat na Západ. Jen malá rybka, která se namočila na poslední chvíli, a to nijak významně. Prostě obětní beránek.

A nyní máme další takový případ. ODS i ČSSD ať již v jejich vedení byl bývalý nebo současný prezident se podílely na rozkradení národního majetku. Každá tato strana měla černé fondy, do kterých tekly miliony pěkně přes exotické destinace, i když je posílal Babiš. Rath byl prostě jedním z mnoha. Tu a tam je však třeba uspokojit prostý lid nějakým exemplárním potrestáním viníka současné bídy.

Ale ani s tím trestáním to však nelze přehánět. Oni by ti postižení mohli třeba začít mluvit. Nedávným příkladem je pozatýkání několika desítek lidí kvůli nějakým machinacím s evropskými dotacemi na severu Čech. Zatýkání umožnil jeden člen dotačního uskupení, který promluvil a začal spolupracovat s policií. A proč začal mluvit, to nám sdělil sám v rozhovoru pro média. Prý se naštval, že se o něj kumpáni finančně nepostarali. Takže kdyby mu platili pravidelnou rentu nebo sehnali místo v nějaké správní radě, mlčel by dodnes a žádné masové zatýkání by se nekonalo. Je to tak? Jistě, že je!

A tak Štěpán pobyl za mřížemi roky dva. Rath už jenom rok jeden. A nyní to vypadá, že to také bude jenom nehezká vzpomínka.

Odvolací soud totiž dospěl k závěru, že důkazy použité v soudním procesu byly získány nezákonně. A jelikož nejsou důkazy, nebude ani odsouzení.

Chtělo by se zvolat „Heuréka“. Konečně je Česká republika právním státem, konečně jsou soudy nezávislé.

Bohužel všechno je úplně jinak. Prostému lidu se musí předhodit nějaký obětní beránek, protože se ale jedná o prominenta úzce svázaného s vládnoucí klikou, který má jistě i dostatek kompromitujících informací o ostatních, všeho s mírou.

A tak je nejprve humbuk s vazebním stíháním a palcovými titulky v novinách, Rath do tepláků. Potom nekonečné soudní tahanice. Potom se vše zruší a jelikož vášně již utichly a touha davu po krvi byla ukojena, může se beránek ve vší tichosti propustit. A je docela možné, že se za pár let vrátí jako naděje nějaké politické strany, nejlépe vládní. Součástí této komedie bude jistě i náležité finanční odškodnění za rok vazebního stíhání a samozřejmě navrácení krabice od vína, ve které bylo zcela náhodou několik milionů v hotovosti.  

Avšak ve vzduchu zůstane viset nezodpovězená otázka – zacházelo by se takto nestranně, až vlídně s obyčejným člověkem, který nemá známé v nejvyšších patrech politiky a byznysu? Nebo platí, co je dovoleno bohovi není dovoleno volovi?