Po krajských volbách v roce 2008 vítězové slibovali vylepšení pardubické nemocnice.

Vzato z dnešního pohledu, pravděpodobně předpokládali, že bude stačit jejich souhlas s téměř sto milionovým nákupem tomografu a magnetické rezonance. Pak už dali ruce stranou, realizace a hlavně financování byly na straně nemocnice.

Největší zdravotnické zařízení v Pardubickém kraji si muselo vzít dodavatelský úvěr, protože kraj odmítnul poskytnout garance pro běžný úvěr. Krajští radní si tak mohli "mnout ruce", nemocnice dublovala již fungující přístroje provozované soukromými firmami, což by v budoucnosti mohlo přispět k postupnému odstřihnutí nemocnice od soukromých firem, a kraj neinvestoval ani korunu.

K překvapení krajských radních se ukázalo, že finanční situace nemocnice není tak růžová. Zatímco kraj kritizuje bývalého ředitele, ten současný se může v klidu smát, bezpochyby o navyšování dluhu věděl, ale nijak nezasáhl a dnes se o něm mluví v souvislosti se snahou zachránit nemocnici.

Kraj nijak nepřispěl k nákupu nových přístrojů, neposkytl záruky, paradoxně to však bude on, který nakonec bude muset sáhnout do rozpočtu, bude-li chtít největší nemocnici v kraji zachránit, nic jiného mu pravděpodobně nezbude.

Všiml si vůbec kraj?

Pokud však hejtman a jeho náměstek nezapomenou, že mezi sto čtyřiceti jedna organizacemi v kraji je "nějaká" nemocnice, která se s jejich přispěním dostala do potíží. Krajská nemocnice je totiž do své velikosti a rozsahu poskytovaných služeb poměrně zanedbatelné zařízení, a tak se nelze divit, že si ji a její finanční situace kraj nevšiml.