Já nikdy nebudu tak dobrý rétor, jako pan docent Svoboda. Takže v tomto mě omluvte. Ale chtěl bych, abyste pochopili, že to, co se odhlasovalo minule při projednávání tohoto zákona, bylo správné.

Dítě, které přijde k pediatrovi v ambulanci je stejně nemocné jako dítě, které přijde nemocné do nemocnice. Ten lékař, který ho ošetřuje, má mít jeden systém vzdělávání, který ho připraví na to, jak o to dítě pečovat. Ne jiný s jedním kulatým razítkem a druhý s druhým kulatým razítkem, který se bojí o to razítko nyní přijít. To si myslím, že je zcela zásadní a všichni byste to měli pochopit.

Jsou státy, kde pediatr, a blízké státy německy mluvící kolem nás, je specialista jeden v celém okrese, který konzultuje speciální pediatrická onemocnění a taková ta běžná základní setkávání se se zdravotníkem je setkávání se s rodinným lékařem a teprve potom je nemocniční péče. I takto může vypadat pediatrie.

Já jsem rád, že u nás funguje tak, jak je a jsem za to šťastný. Nepřipadá mi že to, co odejde z nemocnice do ambulance je odpad. Připadá mi, že by to spojení mezi nemocnicí a terénem mělo jednou provždy zůstat a nemělo by se mu klást překážky a neměly by se mezi nimi vykopávat příkopy.