pamatujícím všemožné okresní a krajské konference KSČ, o sobě vyhlašuje, že je stranou pro 21. století. Tohle nevymyslíš!

Já vím, aby ušetřili, pořádají svoji sešlost ve vlastním. Ale to nic nemění na skutečnosti, jak jejich majetek vypadá. Dle očitých svědků ještě hůř, než když ho před léty do svého vlastnictví přebírali. Leč nedosti na tom. Mnohem horší je, že zástupci až po uši zadlužené strany sedí ve vládě. O nakládání s penězi nás všech tak rozhoduje dlužník a neplatič, rozuměj politická strana, jež nemá v pořádku ani vlastní pokladnu.

Aby na sjezdu promluvila dcera advokáta Zdeňka Altnera, jenž sociálním demokratům zázračně vysoudil Lidový dům a jemuž ČSSD nezaplatila, rozuměj sprostě jej okradla, a jehož dědicům ČSSD dle pravomocného rozsudku dluží více než 300 miliónů korun, přátelé zvadlé růže nedovolili. Charakterizuje snad něco lépe, co je tenhle povedený spolek zač?

Nedávno jsem po sociálních sítích vypustil bonmot: „Když si myslíte, že horší už to být nemůže, socani nasadí Petříčka a Maláčovou.“ To bylo v době, kdy ČSSD tyhle postpuberťáky bez jakýchkoli životních zkušeností povolala do vlády. Po hradeckém sjezdu nastává další fáze. Petříček s Maláčovou budou coby místopředsedové určovat kurs. Navigátory nejen socanské, nýbrž zprostředkovaně bohužel i naší budoucnosti budou novodobí eurosvazáci, kteří nikdy nepoznali život jinak než zpoza oken stranických, vládních či unijních budov. To nikdy nemůže dopadnout dobře.

Maláčová je socialistická fanatička, jež si myslí, že peníze rostou na stromech a existují proto, aby ona a jí podobní je mohli brát z kapes těm, co je nevolí, aby s nimi posléze mohli uplácet ty, co by je volit mohli. Petříček je pro změnu pozůstatek socdemáckého mládežnického výsadku na ministerstvu zahraničí a protežé pražského socanského šíbra a profláklého europoslance Pocheho. Co je za kašpárka, dostatečně předvedl na Ukrajině.

Absolutní zoufalství na sjezdu ukázal staronový předseda Jan Hamáček, když zpoza kecpultu hřímal o extremistech. Jenže v jeho podání nejsou extremisty ti, kteří náš kontinent pod praporem pseudohumanismu vedou ke zkáze, nýbrž všichni my ostatní, kteří sebevražednou politiku vládnoucích eurounijních struktur, jejichž součástí není nikdo jiný než právě sama ČSSD, kritizujeme. A za populisty označuje populistický úplatkář, pardon – přerozdělovač a distributor Hamáček také všechny ostatní. Tahle bezmezná arogance a drzost snad už ani není na kritiku, nýbrž na pár facek. Fakt nejsem zvědavý na to, aby mě a spolu se mnou statisíce spoluobčanů tenhle usmrkanec, bohužel v roli ministra vnitra a cenzury, urážel.

Máme tu v Česku takovou hezkou tradici, že když prezident republiky – a je úplně jedno, kdo jím zrovna je – dopředu deklaruje svoji volební podporu nějaké politické straně, bývá to pro ni spíše polibek smrti. Platilo to za Havla, platilo to za Klause, zatím to platí i za Zemana.

Politický cynik a mocenský pragmatik Miloš Zeman přivezl na sjezd ČSSD prý dárek. Ve svém projevu totiž oznámil, že v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu bude sociální demokraty volit. Zeman si tentokrát možná opravdu nepřijel vyřizovat staré účty a nechce ČSSD škodit. Spíš potřebuje, aby se chudokrevní oranžisté do Evropského parlamentu prosmýkli, aby vůbec přelezli hřbitovní pětiprocentní plot, aby získali aspoň jeden europoslanecký mandát. Pokud by se tak nestalo, bude vážně ohrožen Zemanův projekt menšinové vlády ANO s ČSSD, protože takový volební neúspěch by nemohl v oranžové straně nevyvolat personální i jiné otřesy.

Bylo by to sice krásné a zasloužené, kdyby prezidentská tradice vydržela, ale obávám se, že Zemanovi jeho kalkul tentokrát vyjde. Proč? Protože sjezd ČSSD daleko spíš než rokování strany pro 21. století připomínal setkání dealerů drog, kteří se přišli uradit, jak na matroš v podobě nejrůznějších dávek, dotací, úlev, zvýhodnění a jiných úplatků nalákat další generaci závisláků. A oni se zase nějací najdou. Co na tom, že každý rauš jednou skončí, ba dokonce někdy i smrtí.