Tato opatření navazují na závěry studie projektu 22 % K ROVNOSTI, která detailně popisuje nerovné odměňování žen a mužů a jeho příčiny.
„Mezinárodní den žen je skvělou příležitostí připomenout si, jakým nespravedlnostem i dnes ženy musejí čelit. Hlavním problémem jsou nižší mzdy, které se přenášejí i do nižších důchodů. Chudoba s ženskou tváří tak bohužel existuje i u nás. Přicházíme proto se sérií opatření, jejichž prostřednictvím chceme těmto problémům čelit,“ říká Maláčová.
Studie projektu 22 % k rovnosti zjistila, že v mezinárodním srovnání je Česká republika na druhém nejhorším místě v EU. Ženy u nás dostávají za odvedenou práci celkově o téměř 22 % méně než muži. Na stejné pracovní pozici je pak rozdíl 11 %, zatímco ve zbytku EU pouze 5 %. „Situace je podobná scénáři, ve kterém by muži na konci roku obdrželi 13. plat a jejich kolegyně nikoliv. Hlavní příčinou je pak péče o děti.“ cituje studii ministr vnitra Jan Hamáček.
Mezi muži a ženami ve věku 25–29 let, kdy většina žen ještě děti nemá, je rozdíl ve mzdách 10 %. U mužů a žen ve věku 35–39 let, kdy většina žen pečuje o děti, je to již 28 %. Rozdíly ve mzdách se pak ze dvou třetin podílí i na rozdílu v nižších důchodech žen.
Pomoci srovnat rozdíly v platech žen a mužů by mohl navrhovaný prorodinný balíček. Jeho součástí je návrh na navýšení rodičovského příspěvku, který nebyl zvyšován od roku 2012, legislativní zakotvení zálohovaného výživného, změny ve financování dětských skupin a zavedení sdílených pracovních míst.
Komise pro spravedlivé důchody se bude navíc zabývat možnostmi, jak srovnat penze žen a mužů. Mezi možné návrhy patří:
- paušální zvýšení starobního důchodu za každé vychované dítě o pevnou částku
- zavedení nárůstového koeficientu pro výpočet procentní výměry starobního důchodu za vychované dítě
- zavedení fiktivního vyměřovacího základu (fiktivního „výdělku“ bez platby pojistného) za dobu péče o dítě
- zavedení diferencované valorizace důchodů žen a mužů
- asignace pojistného/daní ve prospěch rodičů
