Co je potřeba zmínit je, že skutečně je to rozsáhlá novela, nicméně meziresortní připomínkové řízení proběhlo na jiný tisk. Proběhlo pouze u novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a ještě celá řada ustanovení byla trošičku jiná, než je v tom tisku 90.
Současně – a to si jistě vzpomenete – ten návrh byl projednáván pozdě večer. Došlo ke zkrácení lhůt s tím, že paní ministryně zde slibovala, že na rozpočtovém výboru bude dostatek času na projednání. Naprosto chápu, že se pak z jednání musela omluvit. Nicméně to, že takto významný tisk byl na rozpočtovém výboru jenom jedenkrát, vedl k tomu, že nebyl čas o věcech diskutovat. Nebyl čas diskutovat o tom, jaké jsou potřeby různých účastníků rozpočtového procesu. Zde se bavíme o Ministerstvu financí, vládě, členech rozpočtového výboru a poslancích.
Každá z těchto skupin má určité potřeby. Je potřeba zohlednit doporučení a dobrou zahraniční praxi. Je potřeba zohlednit vývoj postupů, technologii, i v tom českém systému. Na toto absolutně není čas a jsme zcela pod vlivem nebo pod argumentem předkladatele, který válcuje všechno ostatní, kdy předkladatel uvádí: „Cílem úpravy navržené Ministerstvem financí je mimo jiné snížení administrativní zátěže nejen na straně Ministerstva financí, ale i na straně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.“
My se tady bavíme o odpovědnosti, my se tady bavíme o skládání účtů a budeme tady řešit administrativní zátěž? My tady jsme od toho, abychom sledovali, hlídali, hospodaření vlády. Přímo rozpočtová pravidla jasně říkají, že vláda je odpovědná za hospodaření v Poslanecké sněmovně. To znamená, ano, bavme se o tom, jak administrativní zátěž snížit, ale ne o tom, jak oslabíme kontrolu Parlamentu.
Co se týká rozpočtového výboru, byl to rozpočtový výbor naplánovaný na celý den, nicméně tisku 90 byla vyčleněna asi tři čtvrtě hodina. To jsme samozřejmě nestihli, ale ten čas byl nesmírně krátký. Bohužel nebylo tam žádné zastoupení politické. Nejvyšším přítomným představitelem byl vrchní ředitel, který opravdu není partnerem pro politickou diskusi. Jak už jsem zmínila, skutečně nebyl čas bavit se o tom, jak ten systém moderně nastavit.
Rozhodně tady nelpím na tom, abychom zcela dogmaticky jeli podle rozpočtových pravidel z roku 2 000, ale bavme se o tom, jak ta pravidla modernizovat. Já se tady určitě chci především věnovat změnám v rozpočtových pravidlech. Na závěr dám stanovisko k úpravám pravidel rozpočtové odpovědnosti a ještě o tom jistě budeme diskutovat během tady toho čtení.
Jak už jsem několikrát uvedla – a budu to opakovat neustále – navrhované změny rozpočtových pravidel oslabují roli Poslanecké sněmovny při kontrole hospodaření vlády. Nejde o drobnost. Pro demokratické vládnutí je tady systém vah a protivah. Vláda hospodaří podle rozpočtu, který schválí Poslanecká sněmovna a následně skládá účty. Rozpočtová pravidla jasně v § 20 odst. 1 uvádí: „Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. Děje se tak předkládáním zpráv, zpráv čtvrtletních a pololetních.“
Skládání účtů má charakter předkládání zprávy, kdy následně Poslanecká sněmovna nebo rozpočtový výbor tyto zprávy projedná a člen vlády, většinou ministr financí, odpovídá na otázky, vysvětluje rozhodnutí, obhajuje výsledky. Tady ta interakce v rámci rozpočtového výboru nebo Poslanecké sněmovny je nesmírně důležitá. To je to skládání účtů. Nestačí nám zveřejnit tabulky a grafy na webu Ministerstva financí. Důležitá je diskuse.
Argumentem pro omezení četnosti projednávání zpráv na plénu je – zde cituji ze stanoviska Ministerstva financí: „Bohužel kumulace veškerých časových lhůt v praxi vede k tomu, že pololetní zprávy se projednávají na plénu Poslanecké sněmovny často až po skončení roku, což je případ i poslední pololetní zprávy z roku 2025, která nebyla dosud projednána. Tento materiál tak pozbývá projednáním na plénu Poslanecké sněmovny aktuálnosti.“ Konec citace.
Nerozporuji to, že Poslanecká sněmovna zprávu neprojednala. Proto vyzývám jak vedení Poslanecké sněmovny, ale i vás, vážení kolegové a kolegyně, k tomu, abychom svoji kontrolní roli skutečně aktivně plnili. Chtěla jsem navrhnout předřazení bodů zařazených na tuto schůzi. Bodu číslo 90 – Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí 2025, sněmovní tisk 9 – a bodu číslo 89 – Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí z října 2025, sněmovní tisk 2.
Respektovala jsem ale včerejší půlnoční dohodu, že dnes začneme tiskem 90, proto zařazení bodů 89 a 90, respektive sněmovních tisků 2 a 9 navrhnu v pátek. Moc věřím, že jej podpoříte, že nebudete ubírat práva Poslanecké sněmovny, že skutečně chceme po vládě, aby skládala své účty.
Co se týká návrhů, které jsem předložila, které byly projednány rozpočtovým výborem, jsou to pozměňovací návrhy, které zachovávají aspoň tu stávající úroveň kontroly vlády Parlamentem. Současně nějakým způsobem dávají do rovnováhy mezi povinnostmi obcí a krajů. Pozměňovací návrhy, které předkládáme, jsou celkem čtyři. Já je zde představím v kontextu. Následně se k nim pak již stručněji přihlásím v podrobné rozpravě.
První věc se týká úprav, které jsou navrženy v § 20, kde jsou navržena dvě opatření. První, zrušení zprávy za první a třetí čtvrtletí. To znamená, tady dochází skutečně k tomu, že Poslanecká sněmovna nebude mít garantované právo na to, že může požadovat po Ministerstvu financí, po vládě, skládání účtů po prvním a třetím čtvrtletí.
Současně je zde měněn režim projednávání zprávy za první pololetí. A všichni z vás, kdo jste tu delší dobu, víte, že ta zpráva o hospodaření za první poletí je skutečně komplexní a týká se nejen státního rozpočtu, ale většiny veřejných rozpočtů. A tady ten zákon jde zcela proti tomu, proti názoru Poslanecké sněmovny, kdy Poslanecká sněmovna již v červenci 2020 schválila usnesení, které jaksi požaduje, aby zpráva o hodnocení plnění státního rozpočtu za první pololetí byla projednána na plénu.
To znamená, máme tu platné usnesení, byť se jedná o usnesení z roku 2020. My jsme 26. listopadu 2025 potvrdili platnost tohoto usnesení. To znamená, Sněmovna opakovaně projevila přání tuto zprávu projednávat, nicméně Ministerstvo financí ve svém předkladu nyní tuto pravomoc omezuje a nechává to pouze na rozpočtovém výboru. A opakuju, tím argumentem je, vždyť to Poslanecká sněmovna stejně neprojedná.
Prosím, pojďme v pátek projednat zprávu o hospodaření za první pololetí tak, abychom ukázali, že stojíme o aktivní plnění naší kontrolní role. Takže to je ten první pozměňovací návrh. Vlastně navrhuje ponechat ten stávající stav zde. A vysvětlovala jsem to na rozpočtovém výboru: zákon nijak nedefinuje, jak má vypadat čtvrtletní zpráva. To znamená, pojďme se bavit o tom, jak ten formát modernizovat, jak skutečně přizpůsobit obsah současným potřebám. Není nezbytné dogmaticky se držet nějakého formátu z roku 2000. Upravme tu zprávu, ale nechme Ministerstvo financí a vládu skládat účty členům rozpočtového výboru za první a třetí čtvrtletí a za pololetí celému plénu Poslanecké sněmovny.
Druhá věc se týká rozpočtových opatření, kdy všichni, kdo působíte v obcích a krajích, víte, že už od roku 2017 musíte zveřejňovat každé schválené rozpočtové opatření do 30 dnů elektronicky na úřední desce. Toto je povinnost, kterou plní obce, kraje, plní ji, problémy s tím nejsou. Ministerstvo financí dodnes tato rozpočtová opatření nezveřejňuje, pouze podává informaci v těch čtvrtletních zprávách a pololetních, které se navrhují zrušit.
Co je zajímavé, je argument Ministerstva financí, že tento požadavek je nadbytečný, protože přece v monitoru je kompletní přehled o tom, jaký je stav upraveného rozpočtu ke konci každého měsíce. Pokud je toto pravda, tak proč je samospráva zatěžována povinností zveřejňovat rozpočtová opatření? No asi to pravda není. Ta rozpočtová opatření samozřejmě poskytují víc informací než jenom to výsledné saldo. To znamená, chceme, aby stát plnil stejnou povinnost, jakou ukládá obcím a krajům, a zveřejňoval informace o provedených rozpočtových opatřeních způsobem umožňující dálkový přístup. Je to věc, která příslušnému referentovi zabere několik desítek minut, aby danou informaci poskytl.
Třetí změnu, kterou navrhujeme, ta změna souvisí s tím, že postupně se mění rozpočtový proces. V návaznosti i na evropskou legislativu jsou přidávány nové dokumenty, respektive některé dokumenty jsou opouštěny. Tam pro jaksi dobrou správu věcí veřejných je důležité, aby Poslanecká sněmovna měla možnost diskutovat i o zásadních strategických dokumentech, které definují fiskální a rozpočtovou politiku. V minulosti se jednalo o rozpočtovou strategii. Ta je nyní rušena a nahrazena, byť asi to trochu zjednodušuju, fiskálně strukturálním plánem.
To znamená, pokud se nově do zákona zavádí dokument Fiskálně strukturální plán, domníváme se, že je vhodné, aby vládou schválený Fiskálně strukturální plán byl předložen rozpočtovému výboru a zde debatován. Pokud by zcela náhodou nastala situace, že Evropská unie vyjádří určité výhrady k tomu plánu, že se bude měnit, tak holt se projedná v rozpočtovém výboru několikrát, speciálně v té situaci, kdy by byla neshoda mezi návrhem české vlády a názorem Evropské komise, tak je obzvlášť důležité, aby toto proběhlo i diskusí v rozpočtovém výboru.
A poslední návrh, s kterým přicházíme, je vrácení pravidla nebo zvyklosti, která byla zrušena konsolidačním balíčkem. Jistě si vzpomenete ohromnou diskusi z léta 2024, kdy se ukázalo, že v konsolidačním balíčku vypadla jedna věta, která v praxi znamenala to, že vláda v průběhu června neschvaluje předběžné příjmy a výdaje jednotlivých kapitol. Vypukla ohromná mediální diskuse, padla velmi silná prohlášení o netransparentnosti, utajení a tak dále rozpočtového procesu.
Já jsem skutečně očekávala, že tato věta nebo nějaká její obdoba bude do toho zákona doplněna, protože skutečně se za to především současná ministryně financí srdnatě bila, tato změna tam není. To znamená, my vracíme to znění příslušného paragrafu na tu úroveň nebo do toho stavu před začátkem roku 2024.
To jsou klíčové poznámky k úpravě rozpočtových pravidel. Rozumím, že je to relativně abstraktní a že málokdo z vás i včetně nebo já o tom přemýšlí, já se tomu věnuju profesionálně 20 let, ale málokdo z vás přemýšlí skutečně o těch vztazích – sněmovna, vláda – ale nepodceňujme to a nezabírejme cesty k tomu, aby Poslanecká sněmovna skutečně měla možnost chtít po vládě, aby skládala účty za své hospodaření.
Co se týká novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, tam bych ráda vyjádřila za klub Starostů a nezávislých, že absolutně nesouhlasíme s jejich rozvolňováním formou velkorysých únikových doložek. To, že jsou evropská pravidla volnější než pravidla česká, není argumentem pro takový přístup.
Současně apeluji na to, abychom ta pravidla udrželi co nejsrozumitelnější, protože v okamžiku, kdy veřejnost a poslanci nebudou těm pravidlům úplně rozumět, bude velmi obtížné je vymáhat. O dalších aspektech tady té té úpravy té významné novely potom budou mluvit další kolegové z našeho klubu. Děkuji mnohokrát za pozornost.
