Strategický majetek státu

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

KSČM je programově za vlastnickou pluralitu.  Vedle privátního podnikání nechť existují i další formy např. družstevní či participační, též municipální (obecní) vlastník je přeci běžnou záležitostí. Podíl strategického vlastnictví státu je věcí demokratického rozhodnutí a v rámci právního státu. U nás je váha toho co kontroluje stát pod průměrem zení EU (a to ještě nemluvím o kvalitě výkonu vlastnických práv státu - tedy práce zástupců státu v příslušných firmách)

Svůj smysl má idea strategické kontroly státu zejména v energetice, surovinách a infrastruktuře.  Naurální obsah vlastněného majetku ale není to klíčové. Spíše jde o význam v strutuře ekonomicko mocenských vztahů. Strategický vliv veřejné vlády souvisí i s ukončením dlouhodobých smluv pronajímající určitý veřejný majetek. V řadě případů budou nyní končit smlouvy u např. zpracování odpadu, vodovodů a kanalizace.

Soudní konfiskáty nejsou rzhodně hlavní metodou - tady by muselo jít o prpadnutí majetku získaného nezákonným způsobem.  O kriminálních privatizačních kauzách lze mluvit  v souvislosti s té,atem prodloužení promlčecích lhůt. Běžné je vyvlastnění za náhradu v případech jasně definovaného veřejného zájmu, dky mlže dojít k  ústavně přijatelnému omezení vlastnického práva (známe např. při výstavbě liniových staveb).

  Ve volné podobě jde o výsledek ekonomického vývoje a normální dorovolný výkup privátního majetku. Samozřejmě tato cesta je náročná na ekonomické zdroj a je dlouhodobá (nejde o jednorázový poltický akt).     Aktuálně je ale dnes především potřebné říci, že se rozhodně nemá dál privatizovat - zejm. ČEZ, ale i Česká pošta, České dráhy, Letiště Praha, Státní lesy atp.