25.únor 1945
Pane doktore, co pro Vás znamenal 25.únor 1945 a jak vidíte komunistickou stranu v dnešní době? Lze znovu nastartovat nadšení lidí pro utvoření zpravedlivější země? Naší ještě krásné i když bez lessé a bez vodnné krajiny!
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Asi máte na mysli únor 1948, je to tak? Vládní krizi vyvolali ti, kdo ji i amatérsky prohráli. Pak se z toho v emigraci navzájem obviňovali i v "únorové komisi", která zasedala 24krát a její protokoly vyšly nedávno i knižně. Vřele doporučuji. Dozvíte se tam i to, jak někteří počítali s válkou svých zahraničních principálů proti vlastní zemi už tehdy.
Finále vládní krize bylo startem "československé cesty k socialismu", koncipované KSČ jako jen poněkud radikálnější varianta Benešova plánu "socializující demokracie" (viz jeho kniha Demokracie dnes a zítra, vydaná poprvé už v Londýně ještě dřív, než Rudá armáda obrátila chod války u Stalingradu). To, že se původní koncepce musela překopat od základu, si vynutila "studená válka" západních velmocí. Jedině pod tlakem její zákeřné a brutální přesilovky mohlo dojít i z naší strany na věci, které by jinak měly mizivou šanci. Třebaže se spojenci, které nevyrabovali žádné kolonie a z velké části je na startu od "zlaté miliardy" dělil obrovský hendikep, čtyřicet let od února 48 přineslo naší zemi největší emancipační i civilizační průlom v celých dějinách.
Jak napravit vše to , čím to pokazilo posledních "třicet let svobody"? V zásadě podobnou cestou, jakou to emancipace brala po válce. Tedy spojenectvím všech, komu už není jedno, že jsme krmelcem cizího kapitálu a vazalem velmocí, v nichž má hlavní stan. Tak, aby přerostlo v politický blok proti všem, kdo kolaborují v cizím zájmu a režii proti vlastní zemi. Aby je tento blok nakonec porazil a vytěsnil na politické bidýlko. A vynutil si hluboké ekonomické, politické a sociální změny ve většinovém zájmu. Musí si najít spojence i napříč okolním světem. I těch ovšem přibývá jako hub po dešti. Odvádět rentu cizím oligarchům už nebaví 95 procent světové populace. Ten odpor začíná měnit i politickou mapu ve stále větším okruhu zemí.
