PhDr. Josef Skála, CSc.

historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
  • KSČM
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,24. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

26.02.2020 12:41:55 - spartakiáda

25.únor 1945

Pane doktore, co pro Vás znamenal 25.únor 1945 a jak vidíte komunistickou stranu v dnešní době? Lze znovu nastartovat nadšení lidí pro utvoření zpravedlivější země? Naší ještě krásné i když bez lessé a bez vodnné krajiny!

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

27.02.2020 14:47:21 - PhDr. Josef Skála, CSc.

Asi máte na mysli únor 1948, je to tak? Vládní krizi vyvolali ti, kdo ji i amatérsky prohráli. Pak se z toho v emigraci navzájem obviňovali i v "únorové komisi", která zasedala 24krát a její protokoly vyšly nedávno i knižně. Vřele doporučuji. Dozvíte se tam i to, jak někteří počítali s válkou svých zahraničních principálů proti vlastní zemi už tehdy.

Finále vládní krize bylo startem "československé cesty k socialismu", koncipované KSČ jako jen poněkud radikálnější varianta Benešova plánu "socializující demokracie" (viz jeho kniha Demokracie dnes a zítra, vydaná poprvé už v Londýně ještě dřív, než Rudá armáda obrátila chod války u Stalingradu). To, že se původní koncepce musela překopat od základu, si vynutila "studená válka" západních velmocí. Jedině pod tlakem její zákeřné a brutální přesilovky mohlo dojít i z naší strany na věci, které by jinak měly mizivou šanci. Třebaže se spojenci, které nevyrabovali žádné kolonie a z velké části je na startu od "zlaté miliardy" dělil obrovský hendikep, čtyřicet let od února 48 přineslo naší zemi největší emancipační i civilizační průlom v celých dějinách.

Jak napravit vše to , čím to pokazilo posledních "třicet let svobody"? V zásadě podobnou cestou, jakou to emancipace brala po válce. Tedy spojenectvím všech, komu už není jedno, že jsme krmelcem cizího kapitálu a vazalem velmocí, v nichž má hlavní stan. Tak, aby přerostlo v politický blok proti všem, kdo kolaborují v cizím zájmu a režii proti vlastní zemi. Aby je tento blok nakonec porazil a vytěsnil na politické bidýlko. A vynutil si hluboké ekonomické, politické a sociální změny ve většinovém zájmu. Musí si najít spojence i napříč okolním světem. I těch ovšem přibývá jako hub po dešti. Odvádět rentu cizím oligarchům už nebaví 95 procent světové populace. Ten odpor začíná měnit i politickou mapu ve stále větším okruhu zemí.