Odškodnění
Dobrý den pane inženýre,vím, že jste prosazoval poslanecký návrh na dodatečné odškodnění a náhradu vkladů do 100% a do výše 2 milionů korun družstevních záložen. Pokud KSČM bude po volbách tvořit většinovou koalici, budete znovu usilovat o tento poslanecký návrh? Čekáme už 14 let na spravedlnost. Děkuji za odpověď a přeji úspěch v říjnových volbách. Petr
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Když po roce 1989 obnovily tzv. kampeličky svoji přerušenou letitou historii, bohužel nebyla tato část finančního sektoru řádně regulována a mnohé z nich slibovaly více než mohly splnit. připomenu též, že družstevní záložna má přitom vkladatele v poněkud jiném postatvení než klasická banka. A když došlo v 90. letech k bankovní krizi, tvrdě to pocítili. V roce 2001 ale došlo k politickému rozhodnutí, že i když na nepojištěné vklady nebyla uzákoněna žádná systémová ochrana, stát dodatečně alespoň z části malé vklady ex post uspokojí. Za tím účelem nusely být vydány státní dluhopisy.
Vkladatelé samozřejmě nebyli všichni uskokojeni částečným řešením a tak se opakovaně do sněmovny vracelo toto téma s tím že hranice vyplácených vkladů a procenta měly být zvýšeny (opět hrazeno ze stáních dluhopisů). tento sektor představuje jen 1% celého finančího sektoru a tak by nešlo o obří sumu (u velkých bank zmizely v krizi stamiliardy) - v posledniích 8 letech se ale nevytvořila politická dohoda na takovém kroku (naposley mylsím v roce 2009) Mluvíme-li o spravedlnosti tak v molálním smyslu (odpověnosti za to co se dělo v 90. letech). nikoliv v zákonném smyslu.
Tehdy existovala pro vyšší dodatečné (!) odškodnění pouze menšina hlasů z řad KSČM a ČSSD - tudíž tento požadavek je třeba nastolit znovu v poltikcých poměrech po volbách. Někteří sociálí demokraté nás v tomto před lety poddpořili, i kyž to nebylo téma kde byli strany jednomyslné - mylsím že je to rozhodně téma, které by je mělo zajímat (podobně jako byla kauza Unionbanky , jejíž řešení bylo také poněkud asymetrické pokud jde o tzv. tečku za bankovní krizí). KSČM má toto téma i po tolika letech za oprávněné (viz náš předchozí postup).
Samotný sektor družstevních záložen prochází dalším vývojem - to pokud jde o platná garanční schemata, velké banky přispívají více do společných zaˇjištovacích fondů a tak tlačí na zpřísnění pravidel protože kampeličky mají v průměru méně příznivou bilanci. A tak kampeličky musí zvyšovat základní kapitál i obezřetnost v hospodaření a vede to k tomu že ty velké kampeličky zvažují svoji transformaci na normální banku. Tento sektor tak získává poněkud jiný charakter, spíše lokálního a svépomocného financování. Přesto má mylsím budoucnost ale to už je jiné téma. .
