Pane poslanče, poslední volby do sněmovny proběhly pod určitým stínem covidu-19, nyní už toto téma zcela vyprchalo. Je to pro vás téma uzavřené?

Z mého pohledu téma nevyprchalo, ale bylo spíše vymlčeno a zamlženo, a to prostřednictvím využití charakteristické lidské vlastnosti zapomínat co nejrychleji na vše nepříjemné. Dle výpovědí odpovědných politiků a orgánů byla všechna opatření z doby kovidové zcela v pořádku a vedla k záchraně mnoha životů a kauzální souvislost s vakcinací proti kovidu u žádného úmrtí nebyla zjištěna. Hlásání podobných pravd, které odporovalo reálnému dění v našem okolí a hluboké mlčení odpovědných osob mně připadalo poněkud podezřelé. I proto jsem opakovaně pořádal parlamentní semináře na toto téma, abych zde prezentoval jinou realitu včetně osob postižených protikovidovou vakcinací. Nicméně ohlas u médií hlavního proudu byl nulový a spíše zde jenom zaznělo, že se v našem parlamentu sešli provaření dezinformátoři, kteří pokračují ve svém zkázonosném díle a prezentované případy a vystoupení nemají žádnou validitu. Já si naopak myslím, že je třeba provést hlubokou analýzu všech protikovidových opatření včetně vakcinace, a to proto, abychom se připravili na další předpokládanou pandemii, která (stejně jako s velkou pravděpodobností pandemie kovidová) může být umělého původu. Toto je předpoklad toho, aby protiepidemická opatření nebyla chaotická, přestřelená, abychom minimalizovali jejich negativní vliv na chod společnosti i zdraví populace, ale na druhou stranu, aby byla zajištěna jejich co největší  účinnost k eliminaci následků pandemie.

Někteří odborníci varují před probíhajícím poklesem porodnosti, nicméně „establishmentoví“ lékaři tvrdí, že s covidem ani vakcinací to nesouvisí. Nesouvisí?

Zajímavé ovšem je, že propad porodnosti (který stále trvá) se objevil na rozhraní roku 2021 a 2022, tedy cca 9 měsíců po zahájení plošné vakcinace. Dále podobný propad úhrnné plodnosti (i když ne tak prudký jako u nás) je pozorován ve všech zemích EU. A aby to bylo ještě složitější, tak existují dvě výjimky z tohoto pravidla: Bulharsko (nejméně proočkované) a Portugalsko (jedna z nejvíce proočkovaných populací – 80 %). Statistické šetření, které porovnávalo počet úspěšně dokončených těhotenství u očkovaných a neočkovaných provedl pan doktor Tomáš Fürst z Palackého univerzity z Olomouce a zjistil, že očkované ženy mají o třetinu méně úspěšně dokončených těhotenství než neočkované. Studie byla oponenty znehodnocena tím, že nedokazuje kauzalitu a příčina tohoto jevu může být různá. Nicméně nevím o tom, že by probíhalo ve vědeckém mainstreamu další podobné šetření, které by tuto problematiku upřesnilo. Proto před novou vládní exekutivou stojí nelehký úkol vymoci z databází UZIS a zdravotních pojišťoven potřebná validní a nepoškozená data, a na jejich základě zahájit statistická šetření ohledně negativního vlivu na porodnost a případnou zvýšenou četnost výskytu některých onemocnění (onemocnění srdce a cév, autoimunní a neurodegerativní onemocnění, některá zhoubná onemocnění) v naší populaci. Stejný postup je třeba aplikovat na analýzu kvality a složení protikovidových vakcín, které byly použity při vakcinaci naší populace.

Fotogalerie: - Poslední SPD jarmark

Slyšel jsem, že nejste úplně přítelem moderních technologií, například „chytrých“ mobilních telefonů. Vadí vám jako člověku nebo i jako lékaři?

Vadí mně z obou pohledů. Jako člověk pozoruji, že děti a dospívající téměř trvale zírají na „kdoví na co“ do mobilů. Nedělám si iluze, že by to bylo něco rozumného. A to místo toho, aby spolu osobně komunikovali, hráli si s hračkami a skládačkami, sportovali, pohybovali se v přírodě, četli časopisy a knihy tak, jak to bylo ještě v nedávné době zcela přirozené.

Z pohledu lékaře je mně jasné, že to musí mít zásadní vliv na vývoj lidského mozku, zvláště pokud jsou tyto technologie dětem dostupné od raného věku. Tím je eliminován přirozený, evolucí osvědčený postup dozrávání lidského mozku a výsledkem je masivní nárůst rozvoje psychických onemocnění u dětí včetně depresí, úzkostí, sebepoškozování, poruch pozornosti, paměti a vše je nakonec završeno postupným poklesem IQ postižené populace.

Anketa

Jdete k volbám?

Ano

95%

Ne

2%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 10478 lidí

Pochopitelně nesmíme zapomenout ani na rozvoj patologických závislostí na digitálních technologiích, které postihují nemalou část dospívající a dětské populace. Tato problematika je z mého pohledu také zamlčována a vliv IT technologií na psychické zdraví dětí je zpochybňován mnoha tzv. odborníky. Musíme si potom položit otázku: Cui bono? (Komu ku prospěchu?). I zde čeká nastupující vládu kupa práce, hlavně v eliminaci používání mobilních zařízení ve školách a přesvědčování rodičů, aby byli velmi obezřetní v neomezeném povolování užívání IT zařízení jejich dětem dlouhodobě a od raného věku. Děti a dospívající nemohou užívat drogy ani chemické, ani digitální. Tedy digitální návykový a jinak škodlivý obsah (násilí a pornografie) nemá být dětem vůbec přístupný. Tady vidím hranice lidské svobody, které si jinak velmi cením.

Chápu, že nejste příznivcem ani AI, tedy umělé inteligence. Nicméně o ní se mluví jako o záchraně světa, že díky ní vybudujeme úplně nový průmysl a skokově zlepší naše životy? Soudí to třeba Elon Musk.

Ale také Elon Musk volal po dočasném zastavení vývoje systémů umělé inteligence z důvodu jejich nebezpečnosti, kdy mohou při překotném vývoji způsobit vyhubení lidské populace na planetě Zemi. Umělá inteligence a obecně digitální technologie mají dvě tváře jako bůh Janus. Jednu pozitivní, o níž se neustále řeční a všichni se jí zaklínají, a druhou negativní, o níž téměř nikdo nemluví.

Já nejsem v zásadě odpůrcem těchto technologií, ale snažím se upozorňovat na jejich negativní stránky, a to proto, abychom je eliminovali nebo minimalizovali. Již jsem nakousl vliv IT technologií na rozvoj lidských mozků. S použitím AI systémů se celý proces ještě urychlí, protože budou úspěšně nahrazovat některé myšlenkové činnosti, které vykonávají lidské mozky. Z toho důvodu přijdeme postupně o schopnosti tyto činnosti vykonávat a staneme se závislými nejenom na globální počítačové síti, ale i na systémech AI. Obecně budou degradovat v populaci evolucí vytvořené lidské kognitivní schopnosti.

Dále předpokládám vytvoření oboustranné závislosti digitálních entit a lidských společností se vznikem hybridních společenství jednotlivých civilizačních okruhů. Zde každý jednotlivec lidské společnosti bude částečně nevědomky i vědomky dozorován a řízen systémy umělé inteligence dle patřičného cíleného zadání řídicích struktur, které bude prezentováno jako neodvratné, žádoucí a pokrokové.

Lidstvo se nicméně má vyvíjet. Nemůže ustrnout. Jaký technologický vývoj byste si vy představoval?

Já bych si představoval, že lidstvo či spíše zmíněná hybridní entita se vydá objevovat vesmír prostřednictvím technologických prostředků, které budou koncentrací znalostí a nápaditosti lidstva inkorporované a koncentrované do řídicích systémů umělé superinteligence. Na dlouhé vesmírné cesty totiž lidstvo nebylo stvořeno. Technologické prostředky to budou mít snazší.

Chtěl bych, aby si v rámci této hybridní entity lidé zachovali co nejvíce svých svobod a lidství, a aby se mohli lidé svobodně rozhodovat, jak hluboko a těsně se budou muset do této nové technologicko-humánní jednotky integrovat. Chtěl bych, aby lidská rasa zůstala co nejvíce věrná svému evolučnímu odkazu. Ač máme mnoho chyb, máme i mnoho dobrých vlastností, které nás činí lidmi – jako emoce a city – např. altruismus, lásku, přátelství, odvahu a soucit. A mám obavu, abychom o tyto atributy lidství nepřišli a nestali se lepšími mravenci ve světovém megamraveništi a netransformovali se v pouhý podpůrný prostředek rozvíjející se arteficiální superinteligence. Věřím, že tato bude dostatečně chytrá na to, aby podporovala vše lidské, z čehož nakonec postupně povstává. Evoluce zpracování informace se nedá zastavit, ale můžeme děti vychovávat tak, aby u nich původní lidské schopnosti neregredovaly (nezakrňovaly), ale právě naopak – aby byly rozvíjeny.

Dále bych chtěl říci, že kvalita našich životů se neodvíjí jenom od vlastnictví co nejvíce materiálních hodnot, minimalizování našich pracovních činností a eliminací všech strastí a problémů, ale spočívá právě v jejich překonávání, které nás naplňuje radostí a pocitem štěstí.

Cesta za řízeným blahobytem pod vedením superinteligentních systémů AI může být nejenom cestou k lidské deevoluci a degradaci lidské mysli, ale také ke společnosti deprese a smutku. Proto potřebujeme nové výzvy k dalšímu překonávání, které na nás čekají ve vesmíru i na planetě Zemi. Pokud zůstaneme přikutí na planetě Zemi, tak zakrníme a zdegenerujeme a dříve či později  nám bude hrozit  vyhynutí z důvodu nějaké  budoucí globální katastrofy. Stejnou myšlenku před svou smrtí propagoval i zesnulý světoznámý fyzik Stephen Hawking. Vesmír je budoucnost lidské rasy i všech z ní vyrůstajících entit.

Fotogalerie: - Volby kolem nás

Zastánci AI se těší i na její aplikaci v oblasti zdravotnictví. Že kompletní laboratorní vyšetření může „zchroustat“ AI a vyhodnotit naměřená čísla. Že při diagnostice nebude třeba běhat k lékaři a AI způsobí průlom v léčení rakoviny a ve výzkumu. Nesdílíte tyto naděje?

Anketa

Jakou funkci by si zasloužil Petr Fiala po konci v úřadu předsedy vlády?

Eurokomisař

0%

Velvyslanec

2%

Rektor či děkan

0%

Moderátor předpovědi počasí

8%

Žádnou

90%

hlasovalo: 5060 lidí

Ano, sdílím, ale co se stane s lékaři? Nepochybuji o tom, že obrovské množství informací, které přinese digitalizace zdravotnictví budou muset „předžvýknout“ systémy umělé inteligence. Ty budou také časem dominovat při zpracování obrazové informace nad lidskými lékaři, tedy po dostatečném nakrmení a zaučení budou vyhodnocovat informace ze všech lékařských přístrojů lépe než lékaři. V rychlosti analýzy velkého množství dat se jim nemůže vyrovnat žádný člověk. A až AI přestanou halucinovat, tak mohou zajistit první kontakt s pacientem a časem i nahradit  lékaře, pokud tedy nebudeme preferovat osobní kontakt s lidským lékařem. Otázkou je, zdali to povede ke zkvalitnění našeho zdraví, včetně psychického, pokud bude medicína takto dehumanizována. (Nezdá se vám, že někteří lékaři již nyní trochu připomínají roboty vzhledem k charakteru práce, kterou musejí vykonávat.)

Některé obory se bez lidské činnosti zatím určitě neobejdou. Lidský faktor bude těžko nahraditelný například v mém oboru ORL, který klade velký důraz na jemnou manuální práci lékaře. Ale určitě mě napadá, že i toto by šlo řešit roboticky. Otázka zní, jestli by to bylo v současné době časově a finančně efektivní.

Léčení chorob, jež mají původ na makromolekulární úrovni, se bude určitě raketově vyvíjet, jelikož právě zde se zpracovávají tzv. BigData, což by bylo bez systémů AI téměř nemožné. A zhoubné onemocnění patří mezi takové choroby, které lze pomocí makromolekul ovlivňovat. Bohužel platí, že co lze ovlivnit pozitivně, je možné provést i v opačném směru v rámci hybridních válek poškození populace protivníka zvýšeným výskytem běžných zhoubných či jiných smrticích či zdraví devastujících onemocnění.

Co je opakem pozitivních nadějí pro budoucnost, jsou apokalyptické scénáře, že dojde k totálnímu blackoutu a ochromení života společnosti. Říká se, že v takovém případě by se lidé přestali chovat jako lidé během několika dní. Je třeba se tím dle vás zabývat?

Toto je zcela podceňovaná a zapovězená (z důvodu nebezpečí šíření strachu) problematika nebo zde panuje totální fatalismus. Někteří odborníci říkají, že kdyby k tomu došlo, tak jsme v pr…. (víte kde). Já zase tvrdím, že minimální příprava, může znamenat v případě jakékoli krize významnou výhodu oproti nepřipraveným. Je třeba domyslet, jak jsou jednotlivé krizové situace (blackout, pandemie, bankovní a finanční krize, masivní migrační vlna, lokální či globální jaderný konflikt, výbuch supervulkánu a jiné globální přírodní katastrofy, kolaps globální počítačové sítě, vzpoura superinteligence aj.) pravděpodobné a jak by reálně probíhaly, a jaká základní přípravná opatření by měli občané i státní orgány realizovat. Tyto by rozhodně neměly zůstat jenom na papíře různých krizových výborů a brožur Ministerstva vnitra (Prvních 72 hodin).

Dějiny planety Země a lidská historie jsou plné katastrof. Ty jsou přirozenou součástí dějin. Všechny tyto krize naši předci překonali, jinak bychom zde nebyli. Otázka zní, zdali měli štěstí nebo byli tak schopní a přizpůsobiví. V současné době zranitelného, komplexního a propojeného světa bychom se raději měli spoléhat na lidskou předvídavost a flexibilitu. Tím, že zvyšujeme komplexitu společnosti a závislost na energetických a informačních technologiích, tak v případě jejich výpadků z důvodu válečných, politických, přírodních nebo technologických příčin, vytváříme předpoklady pro vážnou krizovou situaci.

Materiální i výcvikovou přípravu obyvatelstva na dlouhodobé krizové situace za řízení a účasti státních orgánů považuji za žádoucí a nutnou. Kdo je připraven materiálně, technicky a psychicky, nebude tak překvapen a zvyšuje pravděpodobnost svého přežití v případě vážné krizové situace.

{relatedarticles title="Psali jsme:" articles="773315,778064,777058,775583" /