reakce na těžební limity v severních Čechách
Dobrý den p. Novotný. Chtěl bych reagovat na Vaši odpověď k mému dotazu, který jste rozsáhle popsal. Věnoval jste se pracujícím, nezaměstnaným a všem lidem, kteří jsou konzumenti přírodního bohatství tedy i já. Neodpověděl jste mi na můj přímý dotaz, který se týkal vypracované studie a dopadu na životní prostředí, kde se kalkuluje s vysokou nákladovou částkou, že by se snad nevyplatilo prolomení limitů? Nevíte náhodou jak se k této problematice staví náš sousední stát Německo? Slyšel jsem, že se německý starousedlíci stěhují, co je na tom pravdy? Děkuji. Ing. Roman Svoboda
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Dobrý den
Největší zkušenosti s přesidlováním mají skutečně v sousedním Německu – především tři německé hnědouhelné revíry. Od počátku dvacátého století v Německu došlo k přesídlení více než 370 obcí, osad a usedlostí tj. cca 120 000 lidí. Obdobně jako v České republice prošli si různými stádii od neadekvátních náhrad bydlení v panelových domech například, až po vybudování nových plnohodnotných obcí.
Lužický hnědouhelný revír - v uplynulých 80 letech zde bylo přesídleno více než 30 000 osob ze 136 obcí.
Rýnský hnědouhelný revír – za posledních 60 let zde bylo přesídleno cca 35 tisíc osob.
Středoněmecký hnědouhelný revír – od roku 1990 bylo zde přesídleno 1150 osob ze 3 obcí.
Pro současná přesídlení platí principy zaručující vyváženost mezi zásahem do života lidí a jeho kompenzací. Samozřejmými zásadami důstojného přesídlení se staly například rozvoj a udržení obce na starém stanovišti až do okamžiku přesídlení, přiměřená ochrana majetku rodin bez nového zadlužení, udržení a podpora spolků a živností.
Hezký den
Karel Novotný
