Díky tomu mohl 28. říjen proběhnout tak, jak nakonec proběhl. Větší zásah ze strany mocnářství nehrozil, byť nebylo do poslední chvíle jasné, jak se mohou zachovat němečtí velitelé z pražské posádky. Zvlášť když pod sochou svatého Václava pršely na zem rakouské vojenské odznaky s iniciálami císaře. A nejen tam, o odznak přišli i někteří důstojníci pohybující se ve špatnou dobu po pražských ulicích. Ti následně rozhořčeně přicházeli za vojenským šéfem Prahy generálem Kestrankem. Někteří z nich chtěli v Praze podle Čecha zakročit vojensky, vojenský velitel Prahy ale nakonec souhlasil s tím, že pořádek ve městě zajistí samostatně Národní výbor.
Bavorský vdolek, nebo linecký koláček?
Vojsko ale nebylo jediným cílem davu. Chybou tehdy bylo dát v očích "vlastenců" najevo svůj proněmecký postoj jakýmkoliv způsobem, byť sebevíc komičtějším. Zejména v hospodách a kavárnách ale obětem takových scén do smíchu nebylo. "Například si dal pán v kavárně bavorský vdolek. Následně mohl slyšet od sokolů či jízlivých hostí, proč si, když mu doktor předepsal sladké, nedá třeba punčový dort a následnou odpověď, že by to pánovi zřejmě přišlo příliš anglické," popisuje historik. Jak ale konflikty začínající narážkou na nevinné vdolky nebo linecké koláčky končily, se prý dnes již dohledat nedá.
"Můžeme předpokládat, že v temných průjezdech následně padaly facky a mohl být i nějaký ten mord. Ale těžko se dá dokázat, že to bylo z politických důvodů. Když totiž probíhá taková situace, co se asi může dít? Nic se nedělá, hodně se pije a policie má obavu zakročit. Nejvýraznějším projevem toho divokého revolučního dění tak byla akce prezidenta Spojených států žižkovských Franty Sauera, při které dav 3. listopadu strhl Mariánský sloup na Staroměstském náměstí," říká Čech. Sauer byl během horkého konce října na vrcholu své slávy.
Pošlete do ulic kapely
Důležitá opatření pro bezpečnost v Praze provedl především samotný Národní výbor. "Policejní ředitel Bienert, Masarykův člověk z tzv. Mafie, vysvětlil v Národním výboru, že nejlepší bude vyslat do ulic kapely, ať bojovnost přerůstá v pocit veselí, s takovou náladou se pak nemorduje ani neválčí," popisuje jedno z opatření Čech. Nacionalistická, silně protiněmecká nota přesto hrála během 28. října a následujících dnech a týdnech svou roli. Už před převratem například často pražští hostinští přelepovali vinětu kořalky Korn, ze které se po nalepení "nezávadné a české" náhrady z díly Josefa Lady stal "Slovanský čert."
V pohraničí však byla situace většinou jiná. "Samozřejmě, že tam byly animozity, typické právě pro období vzniku Československa. Mnohde muselo být použito i vojenských donucovacích prostředků a byli i mrtví. Ty nálady vypluly na povrch právě se vznikem republiky a následně je utišil hospodářský růst dvacátých let. Při krizi ve třicátých letech se ale vrátily s plnou silou," říká historik.
Mackensenovi vojáci mohli hrát klíčovou roli
Mnohem větší nebezpečí pro české pohraničí, kde Němci vyhlásili hned několik nezávislých území, ale představovali plně vyzbrojení němečtí vojáci generála Mackensena, vracející se do Německa z jihovýchodní Evropy. "Byly zde tendence využít jich pro připojení sudetských území k Německu. Naštěstí ke krveprolití a tragédii nedošlo," vysvětluje Čech.
Tragédie tehdy nastala až o dvacet let později. Podle Čecha ale nelze z neúspěšného projektu soužití mezi Čechy a Němci vinit nikoho. Zejména ne mladý československý stát, který byl za původce problémů označován některými historiky po Listopadu ´89. "Republika neměla šanci vybudovat v Němcích pocit, že jsou Čechoslováky, stejně jako jsou švýcarští Němci Švýcary. My jsme zdědili problém Rakouska-Uherska a vybudovali mnohonárodnostní stát v historických hranicích Koruny České, se kterými nebylo radno hýbat. Na řešení problémů v soužití ale nezbyl čas. V podmínkách, které byly podstatně méně bouřlivé, se nám za delší dobu 22 let po Listopadu podařilo celkem úspěšně dojít od slov o Pravdě a Lásce ke slovům o Lži a Nenávisti. Tak jak to asi mohli stihnout lidé během dvaceti let První republiky," uzavírá otázkou historik.
(Zdroj: Drsný střed Evropy. Putlučený lev aneb Od monarchie k republice - autor: Zdeněk Čech)
- SLEDUJEME státní svátek: 28. říjen
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Mašek
