Dětskou psychiku v období přechodu z mladšího do staršího školního věku utváří zejména vnější svět (reálné rodinné zvyklosti, pedagogická výchova a konkrétní sociální prostředí). Vlastní myšlení není pro chování a jednání desetiletých dětí zcela určující. Výraznější vlastní vůle se u dětí projevuje až při vstupu do puberty, kdy se utváří základy všech vlastností podmíněných vlastní vůlí (například odpovědnost, vytrvalost, spolehlivost, sebekázeň, samostatnost, iniciativnost) včetně základů stravovacích a pohybových návyků. Rodiče i pedagogové by proto měli být dobrými vzory a vést děti ke zdravému životnímu stylu především v období jejich mladšího školního věku a puberty.  

Pohybové aktivity

Výsledky dotazníku, který byl součástí 3. ročníku internetového kurzu Hravě žij zdravě, dokazují, že děti nejsou primárně líné (lenošení vyhledávají jen 3,4 % dotazovaných), a potvrzují tak, že líný se člověk nenarodí, ale musí se to naučit. Žáci 5. tříd základních škol jsou naopak poměrně aktivní a volný čas tráví hlavně sportem nebo v zájmových kroužcích (62,5 %) – není překvapivé, že sportují více chlapci a kroužky navštěvují zase více dívky. Co není uspokojivé, to je aktivní trávení volného času s rodiči jen u 6,1 % dotazovaných, protože rodinné zázemí má na chování i pohybové návyky dětí v tomto věku až 60% vliv.

Na otázku, jakým způsobem žáci 5. tříd základních škol sportují, odpovědělo více dívek  než chlapců, že venku po školním vyučování, zatímco v rámci pravidelného tréninku sportuje více chlapců než dívek. Převaha tréninku ve sportovních oddílech u svalově disponovaných chlapců oproti svalově nedisponovaným dívkám ukazuje na nedostatečnou celospolečenskou podporu sportovních aktivit fyzicky méně zdatných jedinců. Část dotazovaných dětí odpověděla také, že sportuje pouze v rámci tělocviku ve škole. Školní tělocvik je však k rozvoji pohybových návyků naprosto nedostatečný, protože děti během hodiny tělocviku aktivně cvičí průměrně jen 10 minut, to je 20 minut aktivního pohybu za týden.

Nedostatečné je rovněž provozování sportovních aktivit dvakrát týdně a méně (což uvádí  43,6 % žáků 5. tříd základních škol). Děti i dospělí by měli aktivně sportovat třikrát týdně  30 minut. Neaktivní děti představují rizikovou skupinu pro rozvoj obezity v důsledku lenosti. Obezita znamená značné riziko také pro děti (téměř čtvrtina dotazovaných), která tráví více než 2 hodiny u televize nebo počítače – varovné je, že to jsou hlavně chlapci (28,5 % chlapců a 19,4 % dívek).

Z odpovědí dětí na otázky zaměřené na stravovací režim vyplývá, že 35,8 % žáků 5. tříd základních škol pravidelně nesnídá, což je alarmující. Základní pravidlo v obezitologii totiž zní „kdo nesnídá, bude ve čtyřiceti obézní“. Další skupinou dětí ohroženou rozvojem obezity je 16,6 % dotazovaných, které jedí více než pětkrát denně. Děti, které jedí méně než čtyřikrát denně (19,8 % dotazovaných), jsou ohroženy rozvojem poruchy příjmu potravy, kam patří oba extrémy – na jedné straně obezita, na druhé mentální anorexie. Žáci 5. tříd základních škol byly dotazováni také na to, kde se od pondělí do pátku nejčastěji stravují. Pouze 51,7 % dětí odpovědělo ve školní jídelně, která garantuje racionální stravu (skladbou, obsahem, vhodným načasováním) a která je vysoce hodnocena i v rámci Evropské unie. Rodina může garantovat náročné normy na racionální stravu dětí jen těžko, přesto se 45,9 % dotazovaných stravuje od pondělí do pátku převážně doma.