Jak zmínil pro Český rozhlas prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký, v kritické situaci jsou například nízkoprahová zařízení, terapeutické služby nebo poradenství. Nutně potřebují více než půl miliardy korun, a proto dnes přišli za ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09). S prosíkem. Ten jim však po jednání řekl, že jim peníze nepřidá. Podle České televize bude tak nutné další jednání.
Další jednání mezi Drábkem a poskytovateli sociálních služeb by se mělo uskutečnit do 14 dnů, a to i za účasti Asociace krajů České republiky.
„V roce 2012 dochází k zastavení financování služeb, zejména sociální prevence z individuálních projektů, to znamená ze zdrojů EU, pak je to zvýšení dolní sazby DPH. Navíc už mezi lety 2010 a 2011 došlo k desetiprocentnímu úbytku státních dotací a celá řada neziskových organizací čerpala z rezerv, které teď už nemají k dispozici,“ vysvětlil ještě před jednáním pro Český rozhlas Jiří Horecký.
Mezi ty neziskové organizace, kterým teď chybí hodně peněz, jsou ty, které sídlí v Moravskoslezském kraji. Podle zjištění rozhlasu jim chybí až přes 200 milionů korun.
Jenže ani tyto neziskovky nejsou samy. „Pokud peníze nedostanou, jsou odhodláni protestovat. Případný kolaps sociálních služeb by nejvíce pocítili senioři, lidé bez domova anebo mentálně postižení," uvedlo k problému rádio.
Filipková: Je ohrožena téměř polovina naších zařízení
Na setkání do Prahy dorazila údajně také ředitelka Slezské diakonie Zuzana Filipková. Ta si stěžuje na to, že téměř až polovina zařízení diakonie je podle ní v ohrožení.
„Dopad je především u terapeutických dílen pro lidi s postižením a u práce s bezdomovci. Velký problém je také v sociální asistenci. Slezská diakonie má celkem 95 služeb a těch ohrožených je skoro polovina,“ vysvětlila Filipková.
Ředitel Naděje Ilja Hradecký pak k problému zdůraznil, že třeba Naděje nyní od státu odvádí víc, než od něj dostává. „Podle zákona by se o ně musel jinak postarat kraj a musel by to financovat stát. To znamená, že by k žádné úspoře nedošlo. Kromě toho by na úřadu práce přibyli další lidé, kteří by se o klienty starali,“ řekl Hradecký. Podle něj je zcela reálné, že řada zařízení zanikne bez náhrady a o klienty se bude muset postarat stát.
„Nechal jsem si udělat rozbor finančních toků v loňském roce mezi státem a námi. Z našeho celkového rozpočtu, který je přibližně 250 miliónů korun, jsme dostali od státu 60 miliónů a 58 tisíc a zpět na daních jsme státu vrátili na odvodech 60 miliónů a 325 tisíc. Tedy skoro o 300 tisíc víc, než jsme od státu dostali,“ vysvětlil Hradecký.
Drábek má však jasno. Nechce, aby dotace byly navyšovány. „V žádném případě není možné uvažovat o tom, že bychom navyšovali dotační titul ve chvíli, kdy se ostatní položky státního rozpočtu snižují vázáním. I my jsme, jako ministerstvo, zasaženi vázáním prostředků, ale musíme si s tím nějak poradit. To znamená, že půjde o diskuzi, jak se s touto situací vypořádat,“ uvedl Drábek ještě před jednáním.
Podle něj jde do systému přibližně dvacet miliard korun, které se vyplácejí na příspěvku na péči. Existují také prý individuální projekty. A na ně je údajně vyčleněna více než miliarda.
Rozhlas dodal, že ministerstvo by podle poskytovatelů sociálních služeb mělo uvolnit ze svých rezerv do konce dubna 180 milionů korun. Další půl miliardy korun by mělo následovat. Podle Drábka ale šla na sociální služby zhruba stejná částka jako v minulých letech, tedy přes šest miliard korun.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
