Ivo Hartmann: Světová banka volí prezidenta, záleží na tom?

11.04.2012 21:43

30. června končí současný šéf Světové banky Robert Zoelick. Boj o jeho nástupce se již rozhořel naplno.

Ivo Hartmann: Světová banka volí prezidenta, záleží na tom?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Evropská měna euro. Ilustrační fotografie euromincí

Hlásí se kandidáti a představují své vznešené vize o konci chudoby, dostatku potravin a kvalitě zdravotní péče na celé planetě. Kritici říkají, že je jedno, kdo to bude. Soudí, že Světová banka je umírající instituce bez zásadního vlivu na ekonomické dění. Podle jiných jde jen o prodlouženou ruku amerického kapitálu, určenou k bezostyšné manipulaci s mezinárodní veřejností. Je tedy Světová banka anděl nebo ďábel světových financí?

Světová banka byla založena před65 lety, kdy 2. světovou válkou zničené a chudé země měly problém získat finance na obnovu a rozvoj ze soukromých zdrojů. Tento akutní nedostatek financí banka úspěšně pomáhala řešit. Později se zaměřila na pomoc rozvojovému světu. Na začátku 21. století se staly soukromé půjčky vládám znovu problémem. Nikoliv však jejich nedostatek, ale přebytek. Špatně ohodnocené a nezodpovědně poskytnuté půjčky soukromého sektoru zásadně přispěly k dnešní dluhové krizi v eurozóně. Gigantické úvěrové prostředky, absurdně poskytované lidem, o nichž bylo předem známo, že je nemohou splácet, přivodily finanční krizi z roku 2007-2009. Finanční trhy půjčovaly Řecku stejně draze jako Německu. Vlastně půjčovaly Řecku neúnosně levně na vše, o co si řeklo. Američtí bankéři zase bezstarostně půjčovali lidem bez pravidelných příjmů jako na běžícím pásu. Kapitálové trhy si zahrály známou pyramidovou hru v Česku zvanou letadlo.[1]Státy, stejně jako jednotlivci, do tohoto „letadla“ ochotně naskakovali. Až to všechno prasklo. Letadlo tvrdě přistálo v kruté recesi. Ta ukázala, že problémem dneška není kritický nedostatek soukromého kapitálu. Klíčovou otázkou je, jak s ním nakládat, aby nepřinesl více škody než užitku.

Právě v tom by mohla Světová banka sehrát zásadnější roli. Mezi hlavní úkoly banky dnes patří kromě půjčování peněz a poskytování různých grantů a garancí i jiné funkce. Snaží se poskytovat poradenství vládám v tom, co se kde osvědčilo. Experti banky sdílejí zkušenosti, znalosti a přístupy, s nimiž různé vlády z celého světa řeší podobné problémy. Představitel indické vlády to definoval v rozhovoru se stávajícím prezidentem Zoelickem takto: „ Nepotřebuji další odborníky na Indii. Mám jich více než miliardu. Potřebuji prvotřídní světové odborníky na důchodové systémy, infrastrukturní projekty a vzdělávací dovednosti“. Světová banka má ambici je nabízet.

Na tom, kdo ji povede, tedy docela záleží. Kandidáti se nabízejí tři. Barack Obama by si zřejmě přál profesora veřejného zdravotnictví Jim Yong Kima. Dalším kandidátem je bývalý kolumbijský ministr financí José Antonia Campo. Disponuje dobrým akademickým zázemím, zkušenostmi z vlády i působením v mezinárodních organizacích. Nejsilnější lidský a profesní příběh však nabízí Nigerijka, žena, současná ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala. Narodila se a vyrostla v nigerijské vesnici, kde viděla, co je skutečná chudoba. Prožila na vlastní kůži hrůzy občanské války. Viděla na vlastní oči, jak násilí může zdevastovat ekonomiku. Jako ministryně dala do pořádku veřejné finance. Zvýšila jejich transparentnost a důvěryhodnost. Dokázala se dohodnout s mezinárodními věřiteli na výhodnějších podmínkách splátek nigerijského dluhu. S určitými úspěchy se snažila vymýtit korupci z přístavních měst. Ekonomické vzdělání získala na Harvardově universitě a Massachusetts Institute of Technology. Ve Světové bance již působila v letech 2007-2011 jako odborná ředitelka.

Její program má tři priority. První dvě představují tvorbu nových pracovních míst a investice do lidského potenciálu prostřednictvím podpory vzdělávání a zdravotní péče. Klasická agenda organizací, věnujících se rozvojové pomoci, dalo by se říci. Bude samozřejmě záležet na konkrétní podobě programů. Až jejich skutečný obsah a způsob realizace určí úspěch či neúspěch opatření. Právě tady můžeme spatřovat silnou stránku nigerijské ministryně. V praxi dokázala, že záměry umí prosadit a uvést do života.

Za třetí prioritu považuje podporu rozvojových zemí ve vytváření náležitých institucí, podporující vynutitelnost práva, vlastnická práva, řádnou správu věcí veřejných a prostředí, usnadňující soukromou iniciativu. Třetí priorita se může zdát příliš obecná, pro rozvojové země je však klíčem k jejich vzestupu. A nejen pro ně. Britský historik Niall Ferguson dokládá rozhodující vliv institucionálního uspořádání na vývoj společnosti v knize Civilizace. Uvádí příklady toho, jaké zdrcující účinky nastaly pro jeden a tentýž národ krátce po té, co se na lidi aplikovaly odlišné institucionální způsoby vlády. Hovoří o rozdílném vývoji Západního a Východního Německa, Jižní a Severní Korey, Tchaj-wanu a Číny ve 20. století.

Má však nigerijská ministryně šanci uspět mezi akcionáři Světové banky? Těmi je 187 členských států OSN. Doposud platila dohoda mezi Američany a Evropany, že křeslo šéfa Světové banky patří Spojeným státům. Evropa zato obsazovala vedení Mezinárodního měnového fondu. Amerika a Evropa přispívaly v minulosti k chodu banky nejvíce. Časy se však mění. Některé rozvojové země, dříve závislé na pomoci Světové banky, se stávají světovými mocnostmi. Takzvané rozvojové země zajistily dvě třetiny globálního hospodářského růstu v posledních pěti letech. Enormně tím přispěly ke stabilizaci světového hospodářství, když se Amerika a Evropa začaly propadat do ekonomického a politického chaosu v důsledku finanční krize. Jejich relativní váha roste v ekonomice i politice a tento trend bude pokračovat. Zvyšující se sebevědomí bývalých i současných rozvojových zemí se určitě odrazí i při volbě nového prezidenta Světové banky.

-------------

[1]„Pyramidové schéma (označované také jako pyramidová hra nebo letadlo) je dlouhodobě neudržitelný a podvodný model, který slibuje výdělek především za získávání dalších účastníků takového schématu. Každý nový účastník musí za vstup do schématu zaplatit poplatek a za to dostává právo vybírat tento poplatek od dalších účastníků, které sám získá. Část vybraného poplatku si nechává pro sebe a část odevzdává tomu, kdo jej získal. Pyramidové schéma nenabízí žádný dodatečný kvalitní produkt ani službu. V praxi takový model ale nefunguje, neboť počet účastníků velmi rychle narůstá. Tento obchodní model je nelegální.“ Takto definuje pyramidovou hru Wikipedia - http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyramidov%C3%A9_sch%C3%A9ma

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Ivo Hartmann - profil

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Poche jsou smradlavé nohy ČSSD, které musíme useknout. Radši jezdit na vozíku než shnít.“ Známe atmosféru v ČSSD

11:41 „Poche jsou smradlavé nohy ČSSD, které musíme useknout. Radši jezdit na vozíku než shnít.“ Známe atmosféru v ČSSD

Koaliční krize je patrně u konce. Aspoň prozatím. Potom, co Michal Šmarda sám řekl, že nehodlá být n…