Tuto neděli uplyne 42 let od tragického upálení Jana Palacha. Pamětníci se dodnes nemohou shodnout na tom, zda krutá oběť studenta Filosofické fakulty UK měla ve své době smysl.
V neděli uplyne 42 let od upálení studenta Filosofické fakulty UK Jana Palacha. Demonstrativním sebeupálením přímo na Václavském náměstí chtěl tehdy jedenadvacetiletý student probudit Československou veřejnost z okupační letargie, do které občané tehdejší ČSSR pomalu, ale jistě, upadali. Jeho čin vyvolal adekvátní odezvu až dvacet let později, kdy se bouře proběhnuvší během tzv. Palachova týdne staly předzvěstí pádu autoritativního komunistického režimu v zemi.
Morální oběť hodná obdivu
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) v Palachových rodných Všetatech dnes ČTK řekla, že mladičký student předvedl obrovskou morální sílu. „Jeho rozhodnutí padlo v době, kdy zřejmě věděl, že je osud okupované země zpečetěn," prohlásila Němcová (ODS).
28. října 1991 byl Janu Palachovi in memoriam propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. Ani lidé v zahraničí nezapomněli - přinejmenším dvě studentská sdružení (v Itálii a v Chorvatsku) nesou Palachovo jméno.
I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
