Obezita je dnes považována za jedno z primárních zdravotních rizik industriální společnosti. Zdravotní význam obezity je však podceňován jak laiky, tak zdravotníky, protože obezita jako taková život bezprostředně neohrožuje.
Víceméně četné zdravotní komplikace obezity významně ovlivňují jak nemocnost, tak kvalitu a délku života obézního jedince. Pokud zjednodušíme vznik obezity, hlavní roli při rozvoji obezity bude sehrávat pozitivní energetická bilance, tedy vyšší energetický příjem ve srovnání s energetickým výdejem. I malý rozdíl těchto dvou hodnot může vést při dlouhodobém trvání k obezitě. Vzniklý přebytek energie se ukládá ve formě tukových zásob a dochází ke zvýšení tělesné hmotnosti.
Obezita je onemocnění, které je charakterizované zvýšeným nahromaděním tukové tkáně. U mužů je hraničním bodem množství 25 %, u žen pak 30 % tuku z celkové tělesné hmotnosti. Podle WHO (světova zdravotnická organizace) se nadváha a obezita stávají na prahu 21. století globální epidemií, která postihuje jak rozvinuté, tak rozvojové země. V evropském regionu WHO obezita postihuje 5 – 36 % dospělých a nadváha dokonce 30 – 80 % dospělých. Podle údajů z roku 2008, je v ČR podíl obézních mužů 23,0 %, žen potom 22,3 % a tato čísla se zvyšují.
Rizika obezity
Obezita zhoršuje sociální a ekonomickou situaci na individuální i společenské úrovni. Vede ke zhoršení kvality života a podílí se na zkracování jeho délky. Obezita se podílí na vzniku a rozvoji celé řady nemocí, které se řadí pod obecný pojem „civilizační nemoci“. Do uvedené skupiny patří především onemocnění metabolická, diabetes mellitus, ateroskleróza, ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, hypertenzní nemoc, poruchy lokomočního aparátu a řada dalších. V neposlední řadě také může zvyšovat riziko nádorových onemocnění.
Diskriminace a ztížené společenské uplatnění obézních jedinců se ve velké míře podílejí na častém výskytu depresí a úzkosti – u obézních je uváděno 3-4 krát častější výskyt než u normální populace. U obézních je experimentálně prokázána zvýšená závislost na vnějších potravinových vjemech, poruchy pocitu sytosti a hladu a hyperfagická reakce na stres (emocionální zátěž, hněv, konflikt, nuda). Obezita vede ke zhoršení kvality života, která se projevuje stresy a úzkostí dokonce ve větší míře než u osob trpících revmatickou artritidou, tetraplegií nebo při šíření nádorového onemocnění.
Obezita sebou také přináší určitá sociální stigmata, jako estetické problémy, klesající sebeúcta, větší obtíže se sháněním pracovního místa, kritika a posměch okolí. Ta mohou dramaticky a většinou negativně ovlivnit kvalitu života obézních jedinců.
Příčiny vzniku obezity
Mezi nejčastější příčiny můžeme zařadit způsob výživy (nepoměr mezi příjmem a výdejem energie, přejídání, nevhodně rozložená strava v průběhu dne, nevhodné stravovací návyky apod.) sedavý způsob života resp. nízký stupeň fyzické aktivity ve formě svalové práce, psychologické faktory, dědičné dispozice.
Při vzniku obezity se uplatňuje celá řada faktorů. Počínaje příčinami metabolickými, které bývají často geneticky podmíněné, přes poruchy regulačních mechanizmů na úrovni celého organizmu až po vlivy psychologické a vlivy prostředí včetně socioekonomických faktorů. K tomuto dochází bohužel již od útlého dětského věku, kdy se projevuje tzv. příkladová obezita, kde u dětí obézních rodičů bude pravděpodobnost obezity větší.
Faktory působící na její vznik můžeme rozdělit na vůlí ovlivnitelné a neovlivnitelné. Mezi ovlivnitelné faktory řadíme nedostatek pohybu a sedavý způsob života; vliv médií a reklamních kampaní propagující nákup vysokokalorických potravin; sociální podmínky, kde u rodin s nižšími příjmy je riziko prevalence obezity vyšší; nevhodné jídelní návyky; psychické stavy – stres, deprese, úzkost, které mohou vyvolat nadměrné požívání jídla.
Mezi neovlivnitelné patří zejména genetické faktory, které ovlivňují energetickou rovnováhu, spontánní pohybovou činnost, spalování živin, skladbu těla, ale také chuťové preference; a dále pak poruchy endokrinních orgánů – štítné žlázy, kůry nadledvinek, hypofýzy.
BMI (Body Mass Index)
K diagnostice obezity se v klinické praxi běžně používá klasifikace pomocí indexu tělesné hmotnosti (Body Mass Index, BMI). BMI vzorec nerozlišuje tuk od svalů.
Každý kulturista, nebo silově zaměřený sportovec by vyšel jako člověk s nadváhou. Navzdory této výhradě je tahle metoda relativně přesná a pro běžného člověka představuje rychlý prostředek zjištění tělesné hmotnosti. Zvýšený energetický příjem postihuje celý, nejen ekonomicky vyspělý svět. Velká část obyvatelstva se bohužel přejídá soustavně. Příčin je několik – stres, agresivní nabídka a snadná dostupnost potravin, nevhodný životní styl, neschopnost vyvíjet vyšší duševní a fyzickou aktivitu. V České republice postihuje obezita všechny sociální vrstvy, aniž by byla četnější u některých sociálních skupin.
Tip redakce:
Řešením, jak s obezitou jednou pro vždy zatočit nebo se jí účinně a preventivně bránit je návštěva CENTRA PREVENCE v Praze, kde se zabývají redukcí tělesné hmotnosti pomocí proteinové diety Dr. Diet a zdravým životním stylem. V první řadě se vám po celou dobu věnuje lékař. který nejprve zjistí zdravotní stav klienta (odběry krve, kompletní analýza složení těla apod.). Po vstupní konzultaci s lékařem a všech úvodních vyšetřeních se začíná s programem hubnutí pomocí proteinové diety nebo výživového poradenství s internistou.
Výhodou proteinové (neboli ketogenní, bílkovinové diety) je, že znovu nastartuje metabolismus, při dietě se nehladoví, dieta nemá jojo efekt, hubnutí je rychlé a přesto bezpečné a zdravé. Dieta je vhodná i pro ty, co trpí např. onemocněním dýchacího či pohybového ústrojí.
Principem této diety je vynechání sacharidů (cukrů), kdy se tělo dostává do stavu "ketózy", tedy laicky řečeno - najde si tuky v těle uložené a ty začne spalovat. Při proteinové dietě jde tedy pouze o úbytek z tkáně tukové, nikoliv svalové. Strava je doplněna stravou bohatou na bílkoviny (sáčky), které jsou velice chutné (na výběr je spoustu příchutí) a především velice praktické. K instatním jídlům lze doplnit 1 porci masa denně, vejce, libovou šunku a neomezeně vybrané druhy zeleniny. Měsíční úbytek váhy je 5-10 kg, dle kontrétní fáze. Klientům ve většině případů stačí 3 měsíce, kdy se následně postupně pod dohledem lékaře a výživového poradce vracejí ke své, již zdravé a pravidelné stravě, která je bohatá na vlastní bilkoviny.
Klienti udávají 100% spokojenost, v průzkumu na otázku, co pro ně byla největší změna nadšeně uvádějí kromě toho, že "začali znovu žít a mít se rádi" to, že se naučili "zdravě a pravidelně jíst", což je základem všeho.
Více informací naleznete na www.centrumprevence.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaB
