Spoluautorovi památníku nadávají do hyen a parazitů. Lidice skončí u soudu

20.09.2011 11:26

Když se před časem objevila informace, že se z památníku dětských obětí války v Lidicích - ze sousoší 82 lidických dětí ztratila jedna socha, zavládlo v celých Čechách pohoršení nad tím činem. Už proto, že ukradená bronzová holčička měla patrně nějaký větší význam i pro autorku, předčasně zemřelou sochařku Marii Uchytilovou. Jedna z mála jejích fotografií na webu je právě s tváří tohoto lidického dítěte.

Spoluautorovi památníku nadávají do hyen a parazitů. Lidice skončí u soudu

 Když se po několika měsících objevila zpráva, že sousoší bude opět kompletní, všem se evidentně ulevilo. Tak to má být, dětí je zase 82, jsou lépe střeženy před nenechavci, neunikne prý ani myš. Jenomže celá záležitost, jak už to v Čechách bývá, chytla podivnou pachuť. Posuďte sami.

Socha byla ukradena, náhrada byla vytvořena. Ale kým, jak za jakých podmínek a co to umožňuje nebo přímo zprostředkuje?

Spoluautoři

Autorkou sousoší je Marie Uchytilová. Ta dílo vymyslela, ale nikdy je neviděla kompletní neboť 16. 11. 1989 náhle zemřela. Její odkaz vyplnil a dílo podle jejích návrhů dokončil její manžel, Jiří Hampl. Ten nejen, že dílo dokončil, ale sehnal na ně i peníze, aby vůbec mohlo být dokončeno a instalováno. Stalo se tak v roce 2000, jedenáct let po úmrtí autorky. Dá se tedy říci, že podíl pana Hampla na realizaci pomníku je lví. A letos, 11 let po odhalení díla podal Hampl žalobu na Památník Lidice kvůli potvrzení spoluautorství. Proč?

Legalizace ukradené sochy

Protože jak sám tvrdí, nebyl v souvislosti s krádeží a potřebou opravy sousoší Památníkem Lidice vůbec osloven, respektive osloven byl, ale jenom kvůli souhlasu s instalací. Proč kopii ukradeného dítěte odlil někdo jiný než právě Hampl? Kdo požádal o sádrový odlitek, podle kterého se dílo odlévá?

ParlamentníListy.cz se zeptaly Mgr. Jiřího Fáka, vedoucího historického oddělení v Mariánské Týnici. Tam umělci sádrové originály darovali a tam jsou vystaveny. O sádrový originál požádal Památník Lidice. A kdo byl ten, který dílo lacino - bez nároku na honorář, jen za materiál a výdaje doplnil? Přihlásil se sám. Pan pan Oldřich Hejtmánek. Bez vědomí dosud žijícího spoluautora dostal k dispozici sádrový model, a nechal se slyšet, že udělá odlitek ještě i pro nějakou školu či školku, což je ale zcela proti přání autorky díla Marie Uchytilové. Ona to přání přímo vyslovila - chtěla, aby lidické děti zůstaly navždy už jenom spolu, v Lidicích. Domyslíme-li toto dál, pak každý další odlitek - pro školu, školku, kohokoliv jiného, může ideálně legalizovat ten původní ukradený kus. A hodnota? Žádná. 30 tisíc stál pana Hejtmánka materiál. Víc nechtěl.

Dvaaosmdesátiletý tvůrce se musí soudit o spoluautorství díla

Odsudek, kterého se dostalo v internetových debatách od některých jedinců panu Jiřímu Hamplovi za to, že se domáhal jako spoluautor autorských práv, je zarážející. Byl nazýván hyenou, parazitem, dokonce zlodějem, který si to ukradl sám... Přitom jeho právo jako spoluautora díla bylo Památníkem Lidice ignorováno. Dle jeho slov se o celé záležitosti dozvěděl až poté, co už byla socha objednána a odlita panem Hejtmánkem. Proto přišla řeč na autorské právo. Protože pana spoluautora, dosud žijícího, památník Lidice obešel.

To, že darovali Marie Uchytilová a Jiří Hampl dílo obci Lidice, neznamená, že se tím automaticky vzdali autorského práva. Autorské právo a fyzická existence díla jsou dvě málo související veličiny.

Možná celá záležitost vznikla z potřeby co nejrychleji, bez zbytečných formalit dílo opět zkompletovat. Každý člověk měl patrně pocit, že by měl nějak pomoci, ale jediný, kdo měl pomoci a komu měla být minimálně z logiky věci nabídnuta jako prvnímu ta možnost, byl spoluautor díla, tehdy 81letý Jiří Václav Hampl. Proč tak nebylo učiněno? Odpověděl nám pan Milouš Červencl, ředitel Památníku Lidice.

Je to komplikované, vytáčí se šéf památníku

„Okolnosti autorských práv pana Hampla k modelu sousoší, respektive k původnímu dílu paní M. Uchytilové, jsou poněkud komplikované i pro právníky a odborníky v autorských právech. V současné době jsou řešena soudně, na základě žaloby pana Hampla na Památník Lidice, a je tedy na rozhodnutí soudu, jak je to v tomto případě s autorskými právy a honorářem za obnovu ukradené sochy dítěte. Toto rozhodnutí budeme samozřejmě plně respektovat. Připomínám, že zde existuje ještě jeden dědic autorských práv, kterým je dcera M.Uchytilové, ta však žádná autorská práva, natož honorář neuplatnila a považuje postup a požadavek pana Hampla za neoprávněný a neetický." odpovídá na dotaz Parlamentních Listů ředitel Památníku Lidice.

Důvod proč se s obnovou památníku tak spěchalo vysvětluje ředitel. „Snahou nás všech opravdu bylo vrátit sochu na své místo v nejkratším možném čase, to nás však nezbavuje, jako státní organizaci, základní povinnosti zadávat zakázky s jediným kriteriem, a tím je cena. Krátce po odcizení sochy jsme oslovili dva slévače, kteří s panem Hamplem na odlití sousoší pro Lidice v minulosti spolupracovali. Připomínám, že pan Hampl není slévač a nemá ani slévárnu, proto jsme logicky oslovili přímo slévače, se kterými on v minulosti na bronzovém sousoší spolupracoval. Jeden se omluvil kvůli svému pokročilému věku a druhý, pan Roman Hvězda, nabídku obratem 19.11.2010 předložil. (Teprve 22.11. prošla zpráva tiskem pozn. red.) Tato nabídka byla značně vysoká (176.000,- Kč) a obsahovala i autorský honorář pana V. Hampla (120.000,-Kč), který s ním pan Hvězda osobně konzultoval. Není tedy pravda, že by pan Hampl nebyl osloven a informován. Dokonce v nabídce byly vyčísleny i jeho pomocné práce při úpravě modelu a konečného odlitku a patinování. Celkem měl nový odlitek stát téměř 300.000,-Kč!!!." Jen pro dokreslení situace - nebyl osloven oficiálně, což by se možná slušelo už proto, že on a paní Uchytilová při tvorbě sousoší utopili v tomto díle veškeré rodinné úspory, i co měli po rodičích, veškeré honoráře za jiné práce a pan Hampl se prakticky vzdal své malířské tvorby. To vše věnovali Památníku Lidice v průběhu téměř 25 let, kdy dílo vznikalo...

„Takovými prostředky jsme nedisponovali a navíc jsme čekali na stanovisko Policie ČR, zda se třeba socha nenajde" pokračuje ve vysvětlení ředitel Památníku Lidice „Mezitím nás oslovil pan Hejtmánek a nabídl nám odlití sochy sponzorsky zcela zdarma, maximálně za cenu materiálu. Věděli jsme, že podobnou skvělou nabídku pan Hejtmánek v minulosti učinil i Památníku Terezín, kterému za symbolickou částku obnovil ukradené destičky z náhrobků na tamním hřbitově v krátkém čase a vysoké kvalitě. A proto jsme akceptovali spolupráci s panem Hejtmánkem a omluvili se panu Hvězdovi.Ten ještě učinil jeden pokus a snížil nabídku o zhruba 50 tisc Kč.

Symbolický návrat

Pan Hejtmánek, po odložení případu Policií ČR, ve velice krátké době po obdržení naší objednávky a převzetí sádrového modelu, odlití sochy realizoval za 30.000,-Kč a my ji mohli vrátit na své místo 17.1.2011, symbolicky v den nedožitých 87. narozenin paní M. Uchytilové.

"Protože jsme neobdrželi od pana Hampla žádný seriózní doklad osvědčující jeho nezpochybnitelné autorství k sádrovému modelu sochy a sousoší vůbec, ani doklad pro účetnictví (smluvní ujednání, faktura) a navíc nám bylo už oznámeno, že podal na PL žalobu, ponechali jsme tuto záležitost na rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení a tento stav trvá dodnes." říká Milouš Červencl.

„Jsem přesvědčen, že jsme postupovali z hlediska nového odlitku transparentně a v souladu s naší povinností zadat zakázku nejnižší nabídce.Co se týče autorských práv V. Hampla a případného honoráře, čekáme na rozhodnutí soudu, které, jak jsem již výše zmínil, budeme samozřejmě plně akceptovat,"končí slova ředitele Památníku Lidice Milouše Červencla. V souvislosti s tím se vnucuje otázka, zda ona povinnost zadat zakázku nejnižší nabídce není trochu v rozporu s morálkou a jestli by žijící spoluautor přeci jenom neměl mít právo do věci mluvit.

Hlavně, že je zase zpátky

Starostka obce Lidice Veronika Kellerová (BEZPP) vidí věc také jako složitou. "Záležitost kolem autorských práv sochaře pana Hampla a paní Silvie Klánové, dcery zesnulé sochařky paní Uchytilové, je po právní stránce velmi složitá a právě probíhá soudní proces. A vzhledem k tomu, že mám pouze informace od paní Silvie Klánové  a nikdy jsem neměla tu čest se osobně poznat s panem Hamplem a poslechnout si jeho názor a argumenty, je pro mě těžké zaujmout jednoznačné stanovisko. Sama s napětím čekám na výrok soudce, abychom měli všichni konečně jasno. Vzhledem k tomu, že moje rodina pochází ze starých Lidic a pamatuji si většinu žen, které se vrátily z koncentračního tábora a stále čekaly, že se jim jejich děti někdy vrátí, třeba i dospělé, ale živé. Tyto ženy v dětských soškách viděly ty své ztracené děti. Byla jsem s nimi ještě jako 11letá holčička v původním ateliéru paní Uchytilové a moc dobře si na ten den vzpomínám. Proto je pro mě i jako pro ostatní lidické,  krádež holčičky velmi citlivá, nečekaná a nepochopitelná událost. Opravdu jsme byli  všichni moc šťastni, že se holčička v co nejkratší době vrátila na své místo a jsme rádi, že se to Památníku Lidice povedlo.  Sponzorskou nabídku pana Hejtmánka nikdo nebral jako nabídku od cizího člověka, ale naopak jako nezištnou pomoc člověka, kterému Lidice a krádež holčičky nejsou lhostejné a který svou nabídkou pomohl vyřešit i finanční stránku věci, protože vzhledem ke všeobecnému krácení rozpočtů je nutné šetřit každou korunu, říká k problému starostka obce Lidice.

Soud, či kachna?

Když byl sám Hampl dotázán, zda se tedy soudí o sto tisíc, odpověděl pro civilcouragetv.cz „O sto tisíc se vůbec nesoudím. Když jsem mohl dělat jedno dílo 25 let, v hodnotě 17 milionů, a darovat ho, tak se teď nebudu soudit o 100 tisíc." A kde je pravda? Nakonec rozhodne soud. A nebo také ne. Ale co se stalo, to se stalo: druhým člověkem, který se dostal na společné foto se znovu odlitou lidickou holčičkou po paní Uchytilové není spolutvůrce sousoší, její manžel pan Hampl, ale pan Hejtmánek. Který slíbil odlít ještě další kopii pro školu či školku. Pokud tak učinil, je velká naděje, že budete-li na to mít, budete si moci to zoufalé dítě postavit třeba k zahradnímu jezírku. Přesně tohle si autorka díla, Marie Uchytilová nepřála.

Foto: Jan Groh

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lea Vlasáková
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tunel, pane Babiši? Dalšího ministra čeká peklo. Muž přes palubu? Poslanci mají nabito. A k tomu jsme zjistili i něco horšího

4:47 Tunel, pane Babiši? Dalšího ministra čeká peklo. Muž přes palubu? Poslanci mají nabito. A k tomu jsme zjistili i něco horšího

Šok pro všechny jen trochu znalé dění na Ministerstvu obrany způsobila kauza s nákupem pasivních rad…