„V terénu na rozcestníky umístíme informační tabule vybízející, aby se návštěvníci hor drželi jen na turistických cestách a nedělali hluk, který by tetřívky rušil. Zejména v zimě může totiž vyplašení pro tyto ptáky znamenat fatální následky,“ vysvětluje vedoucí Správy CHKO Jizerské hory Tomáš Korytář. „Cedule jsou součástí naší informační kampaně pro rok 2019 Tetřívek obecný – v Jizerkách jsem (ještě) doma. Spolu s Krkonošským národním parkem chceme veřejnosti představit problematiku ochrany tohoto u nás mizejícího druhu.“  Markéta Kavková, specialistka ochrany přírody na Krajském ředitelství Lesů ČR v Liberci a současně spoluautorka realizovaného projektu na podporu tetřívka k tomu dodává: „Mimořádně skromný a otužilý tetřívek je schopen na pupenech kosodřeviny, letorostech borůvky a jehličí smrku úspěšně přežít dlouhou jizerskohorskou zimu. K tomu nepotřebuje žádnou aktivní pomoc člověka, pouze jeho ohleduplnost a respekt“.

Propojení s Krkonošemi není náhodné. Pro přežití tetřívků v Jizerských horách je důležité udržet výměnu genetické informace s jedinci z Krkonoš. Krkonošsko-jizerskohorská populace tetřívka je vedle krušnohorské poslední ještě relativně početnější, na níž závisí přežití druhu v celé ČR. Ze sčítání tokajících samců však vyplývá, že i tady se počty těchto ptáků snižují.  V Jizerských horách zbývá posledních 30 kohoutů a hrozí, že při stávajícím trendu do dvaceti let v našich severních horách tetřívek vyhyne.

Nejvyšší početnosti dosahovala tetřívčí populace v Jizerkách na počátku devadesátých let minulého století, kdy pro ni rozsáhlá bezlesí po imisní kalamitě a malá návštěvnost hor představovala ideální podmínky. Pro záchranu tetřívků je klíčové právě vhodné prostředí. Vyhovuje jim mozaika přirozených i umělých bezlesí, rašelinišť a lesních porostů různého stáří. „Změnu přírodních podmínek se v posledních letech snažíme ve prospěch tetřívka řešit s kolegy lesníky z Lesů ČR. Na více než čtyřiceti hektarech lesníci vytvořili tetřívčí centra, speciální plochy s velmi řídkým porostem stromů, vhodné k toku i hnízdění, “ představuje zásadní kroky na ochranu tetřívka Jiří Hušek, ředitel libereckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.  „Podstatným viníkem rychlého úbytku tetřívků je i rušení lidmi, chceme se proto nyní zaměřit na spolupráci s veřejností. K omezení vlivu extrémní návštěvnosti náhorní plošiny, kde dnes není potřebný klid v zimě, v létě, ve dne ani v noci, budeme potřebovat spolupráci nejen lesních hospodářů, ale především všech rozumných návštěvníků.“ V roce 2019 budou pro místní obyvatele i návštěvníky Jizerských hor připraveny přednášky, informační a propagační materiály i informační tabule přímo v terénu, kde se veřejnost dozví, jak může s ochranou tetřívka pomoci.