Do jaké míry tomu tak je se pokouší zodpovědět společný projekt thajské nevládní organizace EARTH  a českého občanského sdružení Arnika . V loňském roce tyto organizace odebraly první vzorky půdy ze tří míst, kde se rozebírá elektrošrot nebo se plasty z použitých elektronických zařízení dokonce spalují, a ukázalo se, že půda obsahuje toxické dioxiny, a to jak chlorované, tak i bromované, které vznikají spalováním plastů ošetřených bromovanými zpomalovači hoření. EARTH zmapoval rozsah dovozu odpadu a publikoval „Trading Away Health and the Environment: The Toxic Business of Waste Imports into Thailand into Thailand“.

Výsledky posledních průzkumů ve společném česko-thajském projektu podpořeném Evropskou komisí tak potvrzují, že v důsledku stále pootevřených hranic pro import elektronického odpadu dochází ke kontaminaci životního prostředí a může být ohroženo i zdraví lidí žijících v okolí závodů na zpracování elektronického odpadu. „Připomínáme to při příležitosti Mezinárodního dne ochrany ozonové vrstvy Země, který se slaví 16. září . Při rozebírání elektronického odpadu, včetně lednic a klimatizací, totiž ve většině zařízení v Thajsku, ale i dalších zemích, není vyjímána chladící tekutina, která ve starých zařízeních může obsahovat freony poškozující ozonovou vrstvu Země. Nesprávné nakládání s elektroodpadem tak vede k poškozování životního prostředí nejen v místě závodů na zpracování elektrošrotu, ale i ozonosféry, která chrání život na Zemi před škodlivým UV zářením,“ říká koordinátorka projektu Ing. Miroslava Jopková z české organizace Arnika.