"Podle závěrů Bezpečnostní informační služby, která u žadatelů provádí pro NBÚ operativní šetření, nebylo prý u Forejta zjištěno žádné bezpečnostní riziko, z čehož úřad při obnovení prověrky vycházel." A na jiném místě text pokračuje: "Buďto tedy tajná služba o riziku týkajícím se Forejta nevěděla, což by nebylo příliš pozitivní zjištění, nebo tyto informace měla, ale NBÚ je nesdělila."

K vyvrácení nepříjemného obvinění by postačilo jen několik jasných a konkrétních slov. Jakou osobou - a v jakém rozsahu - se BIS, na přání Národního bezpečnostního úřadu, zabývá, nám zákon nedovoluje veřejně vyslovit. Nicméně: zcela jednoznačně - a s plnou odpovědností - můžeme ujistit, že v rámci procesů bezpečnostních prověrek vždy postupujeme přesně a přísně podle požadavků NBÚ. V tomto smyslu rozhodně nelze mluvit o tom, že bychom snad něco zanedbali.

Směrem ke spekulacím o nekvalitní práci a možném selhání Bezpečnostní informační služby, je třeba se velmi důrazně a kategoricky ohradit. Bezpečnostní informační služba není všeobjímající státní bezpečnost. Sledovat v reálném čase pana X, nebo pana Y, jen proto, že se třeba něco "uloví", by znamenalo monitorovat jeho okolí, jeho schůzky a kontakty, zjišťovat co dělá ve svém volném čase apod. U člověka, kde nemáme informaci, že by ohrožoval bezpečnost státu, je taková aktivita nepřípustná. Není jistě obtížné si představit, co by se dělo, pokud by se informace o tom, že sledujeme pracovníka nějakého úřadu nebo instituce jen proto, abychom něco "ulovili", dostala do médií a na veřejnost.