Ministr dopravy Ivan Bednárik v jednom ze sálů zrekonstruovaného Hlavního nádraží představil letošní priority pro železniční výstavbu. Zdůraznil, že se podařilo najít stamilionové úspory, které ve finále přispějí k tomu, že lidé budou mít možnost pohodlnějšího a dostupnějšího cestování.
Českou železnici má letos stát podpořit více než 72 miliardami, což je historicky nejvyšší částka. Podle Bednárika je to správné, protože železnice je nejekologičtější a celkově perspektivní dopravou.
Proti předpokladům se podle ministra podařilo dosáhnout zásadního zlevnění na dvou prioritních projektech: Na rychlodráze Praha- Ruzyně- Kladno a na spojení Plzně s Bavorskem. Zde se podařilo na úseku z Plzně do Chotěšova snížit cenu proti předpokladům o 150 milionů na 4,489 miliardy.
„Ukazuje se, že otevřené tendry a silná konkurence mají potenciál výrazně zlepšit český drážní ekosystém,“ uvedl k tomu Ivan Bednárik.
Ten na tiskové konferenci mluvil o tom, že vzestup železnice mohou zajistit jen smysluplné investice. Tím spíše si však nemůžeme dovolit nehospodárnost a předražené stavby. „Soustředili jsme se na to, abychom změnili systém,“ vysvětloval ministr.
Tiskovka probíhala při příležitosti „zahájení stavební sezóny“ a podle ministra letos čeká stavaře na železnici hodně práce, z čehož má radost.
Z konkrétních projektů zmínil zejména spojení centra Prahy s letištěm, což je priorita, která se jmenovitě dostala i do programového prohlášení vlády. „Deset let se o tom jen mluvilo. Už se o tom nemluví, ale vykopáváme,“ uvedl ministr.
Ředitel Správy železničních dopravních cest Tomáš Tóth upřesnil, že projekt rychlodráhy Praha - Kladno je rozdělen do celkem 11 staveb. Dva úseky už jsou hotové, včetně dvou nových pražských nádraží Bubny a Výstaviště. Speciální je úsek Veleslavín- Ruzyně- letiště, který se realizuje jako PPP projekt. „Chybí už jen úsek Výstaviště- Veleslavín, který se bude soutěžit,“ shrnul Tóth.
Z dalších projektů má letos začít velká přestavba dopravního uzlu v Hradci Králové, který bude klíčový pro nákladní dopravu, regionální spojení s Pardubicemi a do budoucna pro mezinárodní spojení na Jaroměř a Polsko.
Z dalších tratí, které letos začnou přestavbu, byla zmíněna trať Kutná Hora- Kolín a elektrifikace úseku mezi Českými Velenicemi a Veselím nad Lužnicí, které umožní plnou elektrifikaci trati z Prahy přes Gmünd do Vídně.
Pokračovat samozřejmě budou i zásadní železniční stavby rozdělané v minulosti. Bude například dále probíhat čtvrtá a pátá etapa klíčového rychlostního spojení Brna s Ostravou.
Ministr zdůraznil, že se úspěšně daří jednat o zlevňování železničních zakázek, což bylo v posledních letech vnímáno jako zásadní problém. Informace o tom, o kolik se u nás staví srovnatelný úsek dráže než jinde, byly v posledních letech poměrně časté.
Bednárik prezentoval úspory na kladenské trati, stejně jako na spojení s Bavorskem. U cyklických oprav se podařilo najít úspory asi za 340 milionů, a ministr zmínil i úsporu 150 milionů při rekonstrukci nádraží v Chebu, i když se tato stavba pohybuje v režimu kulturní památky.
Důležitým faktorem pro zlevnění zakázek se podle ministra Bednárika stalo to, že soutěže musejí probíhat napříč celou EU, což zvýšilo konkurenci a trochu rozrušilo tradiční český systém obálkové metody.
V EU právě probíhá jednání o novém rozpočtu, právě proto se ministerstvo snaží mít připraveno co nejvíce projektů, které by se do něj mohly dostat.
Pokud jde o trať do Bavorska, ta je dlouhodobě známa i problémy na německé straně. Od Mnichova na hranice jde o trať regionální kategorie, a podle toho je i obsluhována. Ivan Bednárik připustil, že tato část spojení Prahy s Mnichovem je „tristní“.
Ministr Bednárik vnímá pozitivně, že do věci se kromě bavorské vlády vložila i vláda spolková, která si uvědomuje, že spojení z Mnichova na české hranice je důležité. Realita je ovšem podle Bendárika taková, že doprava dnes v Německu není rozpočtovou prioritou, rozpočet jde převážně na údržbu a jakákoliv nová investice je posuzována velmi přísně.
Přesto se podle něj věci hýbou správným směrem, zejména díky jednání české vlády.
„Při vyjednávání je vždy nejtěžší vahou předseda vlády. Nedávno došlo k jednání pana premiéra s německým kancléřem, a krátce poté, v minulém týdnu, jsem zaznamenal změnu rétoriky v podobě prohlášení spolkového ministra dopravy Volkera Wissinga, že pro německou vládu se stává prioritou železniční napojení Německa na východ, tedy Českou republiku a Polsko. Což je změna, doposud bylo německou prioritou západní napojení na Francii, Lucembursko a tak dále,“ vysvětloval Ivan Bednárik novinářům.
Podobné výroky o významu napojení Německa na východ v posledních dnech vyslovil i kancléř Friedrich Merz.
Hlavní prioritou je ale stále „krušnohorská“ dráha mezi Prahou, Drážďany a Berlínem. Právě zde by se mělo v následujících měsících nejvíce pokročit. Pokud jde o spojení na Bavorsko, tam jsou na německé straně problémy nejen finanční, ale v horském prostředí i technické a geologické. Proto se zde rychlý pokrok čekat nedá. Jak vysvětlil Tomáš Tóth, i na české straně jsou proto přednostně plánovány ty úseky, které pomohou českým cestujícím i bez napojení na Německo.
Ministr Bednárik na tiskové konferenci odmítl, že by se na některé trati „zapomnělo“. Dotaz explicitně mířil na spojení Praha- Mladá Boleslav- Liberec. O ní se v posledních dnech psalo, že byla dána „k ledu“. To ministr odmítl. Přípravy stavby podle něj nebyly zastaveny, jenom se zdržely. A důvody nejsou jenom finanční, ale i problémy s technickým řešením trati v horském terénu.
„Na občany v Libereckém kraji se určitě nezapomnělo. Chceme tam dovést průmysl, nikdo nechce, aby se tento kraj začal vylidňovat,“ ujistil ministr Bednárik.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Daří se nové vládě?
