V případě životopisného medailonku to nemá interpret vůbec jednoduché, neměl by portrétovanou osobnost napodobovat, ale nenápadně zobrazit její vnitřní podstatu, přenést kouzlo a šarm.  Zásadním problémem speciálně u Evy Olmerové bylo užít mluvený projev tak specifické osobnosti. Tato dáma si opravdu nebrala servítky a její slovník i díky absolutní upřímnosti oplýval výrazy, které ve veřejnoprávním rozhlase prakticky neuslyšíte. Výrazy jako „poslechni, ty seš mi ňákej suchoprd“ patřily v případě zpěvačky Olmerové k těm velmi slušným.